Kavárna výsadou mužů
Povídání o kavárnách je vhodné uvést slovy rakouského spisovatele Petera Altenberga „Máš-li starosti nebo špatnou náladu, pak jdi do kavárny“. Historie kaváren je dlouhá a bohatá a jistě stojí za zmínku. První kavárny byly zřízeny v Mecce a nazývaly se „kaveh kanes“. Samozřejmě nebyly určeny široké veřejnosti, původně sloužily pouze k náboženským účelům.
Teprve později se kavárny stávaly centrem zábavy, hraní šachových her a společenského dění. Vedly se v nich ovšem také zasvěcené politické debaty, takže se mnohdy stávaly „trnem v oku“ vládnoucí společnosti a byla proti nim vedena nepřátelská tažení. To bylo typické v určitých obdobích pro kavárny ve všech oblastech světa.
Z Mekky se kavárny rozšířily do dalších oblastí islámského světa, vznikaly v Káhiře a Medině. Historické prameny uvádí, že v 17. století bylo v Káhiře neuvěřitelných dva tisíce kaváren. Všeobecně se ale tvrdí, že kavárny byly nejlepším vynálezem, který dali světu Turci. Do Turecka se káva dostala poté, kdy Sálim I. dobyl Egypt a získaná zrna odvezl do tehdejší Konstantinopoli (dnešního Istanbulu). Zvyk pití kávy se rychle rozšířil a získal si oblibu, v Damašku vznikly hned dvě kavárny.
V Istanbulu byla otevřena první kavárna roku 1554, což bylo o více než dvacet let později, než ve zmíněném Damašku. Stále více oblíbená káva byla nazývána nápojem myslitelů. V kavárnách se scházeli vzdělaní muži, kteří tu diskutovali o politice a kultuře, také tu měli své místo placení baviči a vypravěči, kteří důmyslně míchali pravdu s legendami a mýty. Ostatně tradice vypravěčů se v jisté formě zachovala dodnes. Do kaváren se chodilo nejen kvůli kávě samotné, lákavé bylo prostředí, ve kterém vládla družnost a pohostinnost. Majitelé kaváren začali vybavovat své podniky přepychovým zařízením a soupeřili mezi sebou o přízeň návštěvníků.
Na Středním východě dodnes platí zákaz vstupu žen do kaváren, po staletí zůstává pouze výsadou mužů. Je jen pár vybraných moderních kaváren v Istanbulu a Káhiře, kam je dovoleno ženám vstoupit a vypít si šálek kávy. Tato výjimka ale platí především pro turistky.