Blog, Strana 13

Spotřeba kávy v ČR roste, vedou kvalitní druhy

Čeští milovníci kávy si dopřávají stále více svého oblíbeného nápoje. Loni se v tuzemsku v průměru spotřebovalo asi 379 šálků kávy na osobu, což je o 2,4 procenta více než v roce 2006.

Na českém trhu přibývá zákazníků, kteří dávají přednost kvalitnímu šálku kávy. Po delší časové období také sledujeme stoupající oblibu kávy instantní, a to především u mladší věkové kategorie zákazníků. Pražená káva si podle drží svou silnou pozici.

Podle dat Českého statistického úřadu se poptávka po zrnkové kávě předloni meziročně mírně zvýšila. V roce 2006 průměrná spotřeba kávy, kterou je třeba nejdříve umlít, vzrostla o 4,3 procenta na 2,3 kilogramu na osobu. Před sedmi lety byla její průměrná spotřeba o 300 gramů vyšší.

 

Lidé si často rádi posedí

I když je domácí pohoda při pití kávy příjemná, stále více lidí si dopřává společenskou atmosféru v kavárnách. Roste obliba takzvané kávy \‚away from home\‘, tedy faktu, že si lidé na kávu někam rádi zajdou posedět.

To potvrzují i statistiky, podle kterých se počet kaváren v Česku za posledních deset let více než zdvojnásobil na 2560, což představuje asi osm procent všech gastronomických zařízení. Počet kaváren stoupnul a jejich kvalita se v průměru bezpochyby zlepšila. Stále náročnější zákazníci mají hodně zkušeností ze zahraničí, řekl majitel intenetového obchodu s kávou Martin Doležel.

 

Roste obliba arabiky

Podle obchodníků začínají Češi preferovat kávu s vyšším podílem kvalitnější arabiky, která je oproti robustě, druhému typu kávy používanému v našich zeměpisných šířkách, kvalitnější, má větší zrna a obsahuje méně kofeinu. Špičkové odrůdy robusty mohou překonat horší druhy arabiky, ale na vrchol její kvality robusta nikdy nedosáhne.

Káva se připravuje ze zrn různých druhů keřů kávovníku, které se pěstují v Asii, Jižní a Střední Americe, v Africe, na Arabském poloostrově a v Indonésii. V nabídce obchodníků jsou kávy s mnoha druhy příchutí, jako jsou třeba oříšky, avokádo či karamel. Když ale český milovník kávy objeví tu svoji, zpravidla ji pak už nemění.

První kavárna u nás byla v Brně

Na přelomu 16. a 17. století se zásluhou benátských kupců dostala káva do Evropy. Zajímavé je, že to bylo až o několik let později než čaj. Stejně tak jako v jiných zemích, ani v Itálii to původně neměla káva vůbec lehké. Kněží ji považovali za „ďáblův nápoj“ a snažili se jej zakázat.

Říká se, že osvícený papež Kliment VIII. se rozhodl kávu nejprve ochutnat a pak teprve nad jejím budoucím osudem vynést soud. Nápoj mu naštěstí zachutnal a tak byl místo zákazu naopak pokřtěn, aby se mohl stát „pravým křesťanským nápojem“. Je ovšem možné, že se jedná pouze o legendu a kávě byla udělena milost z úplně jiných důvodů.

Kdo zavítal do Benátek, mohl navštívit nejproslavenější italskou kavárnu Caffé Florian na náměstí Svatého Marka. Je nejstarší kavárnou v Evropě a zároveň patří mezi nejdražší a nejpřepychovější. Byla založena roku 1720 a jako každá z nově vzniklých kaváren byla zpočátku centrem politických debat. Na protější straně náměstí Piazza san Marco stojí rovněž luxusní kavárna Caffé Quadri, která se snaží úspěšně konkurovat Caffé Florian. Kavárny vznikaly po celé Itálii a nejvíce jich bylo právě v Benátkách.

K jejich popularitě jistě přispívaly i známé divadelní hry, které opěvovaly tento nápoj. Kavárny se staly místem, kde se při dobré kávě analyzovaly společenské jevy z nejrůznějších pohledů. V polovině 18. století bylo v Benátkách více než dvě stovky kaváren. Koncem 17. století začínaly vznikat kavárny na mnoha dalších místech Evropy.

Kupříkladu do Francie byla z Istanbulu dovezena první pražená zrna v roce 1646 a už o padesát let později se Paříž mohla pochlubit svými nespočetnými kavárnami. Prý jich v té době bylo více než dvě stě padesát a mnohé z těchto zahradních nebo pouličních kaváren je zachováno dodnes. Pití kávy si oblíbili především umělci a intelektuálové. A bylo to především luxusní prostředí kaváren, které zlákalo příznivce francouzských vín natolik, že zaměnili pití vína za kávu.

První kavárnu otevřel podnikavý Peršan Gregor a postavil ji prozíravě hned vedle Comédie Francois. Byla nákladně zařízena a stala se vyhlášenou divadelní kavárnou. Zajímavé byly začátky kávy ve Vídni, která je dnes proslavena jako město kaváren, ale zpočátku se tady jen velmi těžko prosazovaly. První kavárnu nazvanou „U Modré lahve“ založil cestovatel a voják jménem Kolschitzky, který získal kávová zrna po Turcích, kteří je tu zanechali, když obléhali Vídeň. Koncesi k této činnosti obdržel od císaře Leopolda I., prý jako odměnu za statečnost v boji právě proti Turkům.

Tento kavárník se proslavil také podáváním cezené kávy. Kavárny neměly v Rakousku „na růžích ustláno“ ani za vlády Marie Terezie. Jejich provoz byl značně omezován a o velkých svátcích musely dokonce zůstávat uzavřené. A v době, kdy v Paříži a Londýně bylo už kolem tří set kaváren, ve Vídni jich bylo sotva deset. Dnes je nejznámější vídeňskou kavárnou Caffé Sacher. Kávu tu připravují podle starodávných receptur. Je možné si objednat klasickou Sacher kaffe, podávanou s likérem a šlehačkou, kávu s názvem Maria Theresia nebo Fiaker kaffe, což je silná káva pojmenovaná po vídeňských fiakristech, kteří ji tu v dřívějších dobách popíjeli, když čekali na zákazníky.

V Anglii vznikla první kavárna v Oxfordu roku 1650 a posléze byl nadšenými studenty, kteří našli oblibu v pití kávy, založen dokonce „Oxfordský klub kávy“. Londýn se své první kavárny dočkal v roce 1652, ta se pak stala vzorem pro další nově vznikající a začala tradice kaváren, které byly, jak se tehdy tvrdilo „okny do společenských nálad, morálky a politiky národa“.

Nejproslulejší kavárna byla založená v roce 1688 Edwardem Lloydem. Scházeli se v ní loďaři a obchodníci a vynalézavý Lloyd speciálně pro ně vydával zpravodaj Lloyds List, kde kromě jiného zveřejňoval seznam lodí, které byly pojištěny jeho zákazníky. Z toho pak časem vznikla známá pojišťovací Lloydova společnost. Není také bez zajímavosti, že anglické kavárny sloužily jako první volební kavárny na světě. Koncem 18. století obliba kaváren poněkud poklesla a do popředí se dostával stále více čaj, který byl v té době považován za symbol příslušnosti k vyšší společenské třídě.

První kavárny na území Spojených států vznikly kolem roku 1670 a od svých evropských protějšků se odlišovaly tím, že místo umělců a intelektuálů přitahovaly úplně jiné skupiny lidí. Například bostonské kavárny byly domovem rebelů. Jinde zase kavárny sloužily jako místo pro zasedání městských rad a soudních jednání. Některé čtvrti nevalné pověsti si zakládáním kaváren snažily svou pověst vylepšit. Do Německa vstupovala káva také velmi váhavě, protože její chuť Němce zpočátku příliš neokouzlovala. Poměrně pozdě, až roku 1679 byla otevřena kavárna v Hamburku, ale v té době to bylo především kvůli anglickým a holandským námořníkům a kupcům.

První kavárny stály poblíž přístavu a sloužily hlavně cizincům, kteří kávu znali a vyžadovali ji. Později se stala záležitostí takzvaných lepších vrstev. Mezi těmito lidmi bylo módní záležitostí napodobovat francouzské zvyky a jedním z nich bylo i popíjení kávy. V 19. století si německé ženy vytvořily vlastní rituál pití kávy doma, tzv. Kaffeekränzchen, což byla pravidelná setkání žen nad šálkem kávy. Muži je s despektem nazývali Kaffeeklatsch, což znamenalo „klevety při kávě“, ale možná právě tady můžeme hledat počátky nezávislosti německých žen. Kavárny vznikaly především ve městech s cizineckým ruchem, například v Lipsku, přezdívaném „Malá Paříž“. Ale ani tady nezískaly přílišnou oblibu a tak jich tu bylo poskrovnu, pouhých osm. Kávu chválili spisovatelé i hudebníci, svou přízeň tomuto nápoji vyjádřil i Johan Sebastian Bach složením „Kávové kantáty“. Přesto se Německo kávě dlouho bránilo.

Je zajímavé, že kdysi byla káva tolik kontroverzním nápojem a dnes se Němci řadí mezi přední konzumenty v její spotřebě. A jak to bylo s kávou a s kavárnami u nás? Prvenství nepatří Praze, jak bychom se mohli domnívat. První kavárna na území Čech byla otevřená roku 1702 Turkem Ahmedem a bylo to v Brně. V Praze začal s kávou o něco později podnikat Arab Hatalah al Damaski, přezdívaný Deodat nebo také Deodatus. Procházel se po pražských ulicích v turbanu a kolemjdoucím nabízel kávu v malých koflících. Tu zaléval horkou vodou z nádoby, kterou nosil sebou. Působil velmi exoticky a tak lidé kávu ochutnávali zpočátku spíše jen ze zvědavosti. Deodatus byl podnikavý a tak brzy rozšířil nabídku o donášku čerstvého horkého nápoje do domů bohatých měšťanů.

Roku 1714 si otevřel v Praze, v dnešní Karlově ulici, první kavárnu U zlatého hada. Obliba kávy stoupala a Arab Deodat si zakrátko mohl dovolit otevřít svoji druhou kavárnu U Tří pštrosů. Některé tehdejší kavárny jsou dnes už minulostí. V Praze vzniklo mnoho kaváren, které si získaly značnou oblibu i proslulost, např. U Petržilků na Malé Straně, U Zlatého hroznu, U modrého hroznu nebo U Steiniců v Mostecké ulici. Kavárna Slavia, stojící naproti Národnímu divadlu je ovšem proslulá dodnes a to i tím, že tu psávali své povídky pánové Šimek a Grossmann. Klasickou kavárnou je Café Restaurant Louvre na Národní třídě a skutečně noblesní je restaurovaná kavárna v Obecním domě u Prašné brány. Kavárnu Savoy, nacházející se nedaleko Národního divadla, zase proslavil nejkrásnější strop s dobovou malbou, která pochází z roku 1887. Vychutnat kávu si můžeme v některé z mnoha pražských kaváren a kavárniček, nejvíce jich najdeme na Starém Městě.

Některé mají svou historii, jiné jsou nově postavené a tradici si teprve vytváří. K historii kávy je třeba ještě říci, že káva byla zpočátku velmi drahou záležitostí. Trvalo velice dlouhou dobu než se tento nápoj z měšťanských domů dostal díky služebnictvu mezi prosté lidi. Ti ji totiž nejprve považovali za žaludeční lék, nejspíše také proto, že ke koupi byla pouze v lékárnách.

Něco málo o mléce

Pro zpracování se používá kravské, kozí, ovčí, ale třeba i nosorožčí, velbloudí či klokaní. Složení mléka Voda 87 % Tuky 3 až 4 % Bílkoviny 3 až 4 %, z 80% sýrovina (kasein) – způsobuje bílé zabervení, 20% syrovátka Cukry 5 % (laktóza) Minerální látky: P, Ca, Fe Vitamíny: B1, B2, C, A, D, E, K 

Mikroorganismy jsou v mléce škodlivé, užitečné i choroboplodné Rozdělení Podle způsobu tepelného ošetření Syrové Není ošetřeno nijak. Prodává se jen na farmách. Pamatujete na prázdniny u babičky na vesnici? Mňam … Čerstvé pasterované Je ošetřeno nižší teplotou při delším čase (85 °C na 15–20 vteřin), vydrží zhruba 7–10 dní, musí být uchováno v chladu.

Čerstvé mléko může být také ošetřeno novou metodou ESL (Extended Shelf Life), která přišla do Evropy z USA v polovině devadesátých let. Používá se při ní teplota vyšší než 85 stupňů v kombinaci s nižším časem. Tento bleskový záhřev prodlouží mléku životnost až na 14 dní, ale zároveň nijak nezmění jeho kvalitu. Chuťově je ESL mléko k nerozeznání od mléka „pouze“ pasterovaného.

Trvanlivé Je ošetřeno vyšší teplotou při kratším čase (135 °C na 1–2 vteřiny). Tato metoda se nazývá UHT (Ultra Heat Treatment, tedy ultra tepelný záhřev). Na jednu až dvě vteřiny se mléko ohřeje na teplotu alespoň 135°C. Takovou teplotu žádné bakterie nepřežijí. Tepelná úprava nemá vliv na obsah bílkovin, vápníku a minerálních látek. Vydrží šest měsíců, nemusí být v chladu. Sterilované Zahřívá se v obalu obvykle při teplotě 117°C dlouhodobě (na několik minut). Sterilace výrazně mění chuť. V českých obchodech se sterilované mléko vyskytuje jen výjimečně. Podle obsahu tuku odstředěné do 0,5% polotučné 1,5 až 1,8% plnotučné nad 3,5%

Jaký má vliv mléko na finální chuť cappuccina?

Na výslednou chuť cappuccina má kvalita mléka velký vliv. Cappuccino by mělo být vyvážené, smetanové, s charakteris­tickými znaky espresso směsi a samotné kávy. Co je pak ale lepší? Výrazné sladké mléko, které chutná jako smetana, nebo spíše mléko neutrální chuti a husté konzistence. Je pro konečnou chuť důležitější samotné mléko (které má v množství již tak velkou převahu) nebo káva? Volili jsme samozřejmě druhou možnost, ale během testu jsme zjistili, že to nemusí být až tak jednoznačné.

Svou plnou, “pravou” chutí nás nadchlo švýcarské bio mléko, ale nepovažujeme ho do espressa jako ideální, jelikož by bez problémů svou smetanovostí a “hrubostí” přebilo veškeré tóny samotné kávy. Proto nám obecně přišly vhodnější mléka více neutrální. Ale opět je to velmi subjektivní názor, který nebere v potaz různé druhy espresso směsí. Některé (obvykle ty čokoládovější, oříškové, tmavěji pražené) se více hodí k těžkým smetanovým mlékům, zatímco ty ovocné se lépe kombinují s mlékem lehčím a neutrálnějším. Vše záleží na osobní preferenci … jako vždy:)

Musíme konstatovat, že kvalita českých mlék je na velmi vysoké úrovni. To potvrzují i velmi vyrovnané výsledky našeho malého testu. Porovnáváme-li s mléky z USA a Kanady, rozdíl v chuti je opravdu enormní. Zajímavý je poměr oblíbenosti mezi čerstvým a trvanlivým mlékem u českých konzumentů. V roce 2006 by čerstvé mléko zvolilo 38 % a UHT trvanlivé mléko 62 % konzumentů. V Severní Americe je tomu právě naopak. Dalším zajímavým rozdílem je cena. V ČR je čerstvé mléko obvykle dražší než UHT mléko.

Frappé - kávové osvěžení pro letní dny

Frappé patří mezi fenomény mezi ledovými kávami. Recept na frappé pochází se slunného Řecka, kde je také tato příprava kávy nejpopulárnější.

Recept na pravé řecké frappé vznikl v roce 1957 na mezinárodním veletrhu v Soluni. Firma Nestlé představovala nový produkt pro děti, mixovaný koktejl s mlékem vyrobený v šejkru. Jeden ze zaměstnanců firmy - Dimitris Vakondios dostal chuť si během veletrhu udělat šálek kávy, ale neměl po ruce ani kávovar ani rychlovarnou konvici. Proto dal do šejkru instantní kávu se studenou vodou a trochou ledu. Celé to promýchal a nakonec zjistil, jak vynikající nápoj vymyslel. Vymyslel též název pro tuto kávu - Frappé. Tento název se stal běžně užívaným na celém světě.

Tradiční Frappé

Na přípravu pravého frappé potřebujeme instantní kávu, která je určená přímo pro výrobu frappé. Dále studenou vodu a led. Instantní kávu smíchejte s vodou a rozmixujte jakýmkoliv mixérem. Nalijte do vysoké sklenice a přidejte několik kostek ledu. Pokud máte rádi více mléčnou kávu nebo třeba sladkou, cukr a mléko přidejte ještě před rozmixováním.

Z espressa - pokud instantní kávu nemáte rádi - neboli caffé freddo Připravte si espresso. Do mixovací nádoby dejte tři kostky ledu, 150 ml mléka a poté přidejte espresso. To všechno společně umixujte, klidně domácím tyčovým mixérem. Pokud rádi sladíte, tak si cukr přidejte do nádoby před mixováním.

Obě dvě varianty mají něco do sebe a v létě vás krásně osvěží. Nápoj servírujte ve vyšších sklenicích a s brčkem. Jako varianta se dá také použít k dochucení frappé zmrzlina, nebo šlehačka na ozdobení.

Kofeinová válka mezi Coca-Colou a Pepsi

Coca-Cola zareagovala na tah PepsiCo, která se spojila s kávovým gigantem Starbucks. Pepsi tak učinila, aby se mohla rozvíjet v oblasti takzvaných \„ready to drink\“ káv. Coca-Cola na začátku týdne oznámila, že se spojuje s významným italským producentem kávy, společností Illycafe. Informaci přinesly Hospodářské noviny s odvoláním na deník Financial Times.

Podrobnosti o vyráběných značkách a způsobu distribuce ještě Coca-Cola neoznámila. Smlouva s Illycafe by měla být podepsána do konce roku.

Dle slov provozního ředitele Coca-Coly Muhtara Kenta je firma na fúzi se značkou, která průběžně posouvala hranice svého odvětví, hrdá. Dále Kent pro agenturu Reuters uvedl, že oni do spojení dodají zkušenosti s budováním značky a s distribucí.

Předseda správní rady Illycafe Andrea Illy je zase rád, že bude moci nabídnout chuť jejich kávy novým zákazníkům.

Ročně se tohoto druhu kávy připraveného k přímé konzumaci prodá přibližně za 23 miliard amerických dolarů (z toho 12 miliard tvoří prodej v Japonsku). Očekává se přibližně desetiprocentní roční nárůst v objemu prodeje s tím, jak se lidé odvracejí od klasických slazených limonád. Snaží se totiž více myslet na svou linii.

„Jsme až druzí, ale proč?“ To vrtalo hlavou vysoce postaveným manažerům Pepsi-Coly dlouhá léta. A tak v polovině osmdesátých let odstartovali experiment Pepsi Challenge. Tato Pepsi Výzva měla odhalit důvody, proč je Pepsi stále ve stínu úspěšnější Coca-Coly. Mužům, ženám i dětem pak dávali ochutnat ze dvou neoznačených kelímků. Experiment, který neměl nouzi o zájem veřejnosti, byl v podstatě úplně prostý. Jakým stylem probíhal? Stovky zástupců Pepsi-Coly rozmístili po nákupních centrech a supermarketech celého světa své stolky. Přesněji řečeno Pepsi-Cola v kelímku M, Coca-Cola v kelímku Q, aniž by lidé tušili obsah kelímku. Po ochutnávce lidé odpovídali, který nápoj jim více chutná.

Společnost Pepsi se nejen touto výzvou snažila přesvědčit spotřebitele o rozdílech mezi jejich kolou a kolou konkurenta. Osmdesátá léta jsou proto označována jako „kolová válka“. Vážně hrozilo, že neohrožené vedení Coca-Coly na trhu nealkoholických nápojů dostane zásadní trhliny. Vedení Coca-Coly zpočátku výzkum zpochybnilo. Co se stalo, když však společnost provedla průzkum vlastní? Zjistili, že se výsledky de facto shodují. Ba co víc, výsledky experimentu byly překvapivé. Více než polovina dotazovaných při průzkumech ukázala na kelímek s Pepsi-Colou. Ano, poměr přibližně 57 ku 43 byl pro Coca-Colu alarmujícím zjištěním. Zvlášť na trhu, kde i setina procenta znamenala miliony dolarů.

Realita budoucích let v souboji kolových gigantů byla jiná, než jak naznačovaly průzkumy. Experiment Pepsi-Cola vs. Coca-Cola. Později se odborníci snažili přijít na důvod, proč testy ve skutečnosti nezafungovaly. S vysvětlením přišel kanadský odborník Malcolm Gladwell. Gladwell popsal zásadní neúspěch výzkumu. Tvrdil totiž, že lidé vnímají obrovský rozdíl mezi lokem z kelímku a vypitím celé plechovky. V zásadě úspěšnější je při ochutnávce sladší výrobek. Pokud ovšem vypijeme větší množství, hrozí, že se „přesladíme“.

V době Pepsi Challenge, tedy více než před třiceti lety, si však zástupci Coca-Coly nedokázali výsledky Výzvy vysvětlit. Výsledky testu vzali velmi vážně. V Coca-Cole se obávali o své výsadní postavení a výsledek Pepsi Challenge měl být dalším z důkazů ztráty suverénní pozice. Tehdejší šéf marketingového výzkumu Coca-Coly si pokládal řadu otázek. „Máme dvakrát tolik prodejních automatů než Pepsi-Cola, větší plochy v regálech supermarketů, na reklamu investujeme více i cenově jsme konkurenceschopní, jak je tedy možné, že ztrácíme podíl na trhu?“ Coca-Cola začala logicky přemýšlet o chuti. Měla to být lehčí a sladší chuť než u konkurenta.

V Coca-Cole upravili původní recepturu, a tak vznikla New Coke. Statisíce kontaktovaných spotřebitelů ve srovnávacích testech uvedly, že New Coke je lepší než Pepsi. Manažeři Coca-Coly skákali radostí do stropu. Dokonce i tehdejší ředitel Coca-Coly označil New Coke za nejjistější krok v dějinách společnosti. Bylo to jednoduché. Firma se napřímo zeptala spotřebitelů a ti dali New Coke zelenou. Stará Coca-Cola spotřebitelům chutná méně, naopak nová předčí i odvěkého rivala. Nic nemělo zabránit obrovskému úspěchu New Coke.

Co ukázaly příští měsíce? Z nejjistějšího kroku se stal největší omyl! Doslova katastrofa. New Coke musela být po protestech a nevoli spotřebitelů po pár měsících stažena. Její prodej klesl na nulu. Coca-Cola se ocitla v krizi. Situaci zachraňovala, až když vrátila na trh původní kolu pod názvem Coca-Cola Classic. Šla tedy mílovými kroky kupředu Pepsi? Přebrala pozici jedničky? Nebylo pochyb, že zákazníkům chutná více než Classic od Coca-Coly. Navíc teď byla Coca-Cola v krizi. Na tento moment čekali manažeři Pepsi-Coly dlouhá léta. Misky vah se měly převažovat na stranu modro-bílo-červené. Jenže ouha. Předpokládaný raketový růst se nekonal. Spotřebitelé dávali dál přednost Coca-Cole.

Káva v kostce

Objevení kávy

Černá, horoucí, hořká, taková je káva, dříve rituální nápoj, dnes neodmyslitelná součást našich životů. Historie praví, že některé africké kmeny znaly kávu odpradávna. Z rozemletých zrn vyráběly kaši, kterou dávaly jako krmivo zvířatům a také byla užívána válečníky před bojem pro zvýšení jejich udatnosti. Je nesporné, že od 13. století se káva pije jako nápoj, a že v 15. století bylo pěstování kávy již plně rozvinuto a začala expanze po celém světě. Nápoj byl rychle zpopularizován a první kavárna byla otevřena v Mekce v 15. století. Do „Starého Světa“ Evropy dorazil věhlas kávy v 17. století prostřednictvím benátských kupců.

Káva dnes

KÁVOVNÍK patří do rodu Coffea, který náleží k čeledi Rubiaceae. Většina z nich jsou tropické stromy nebo keře. Jsou dva základní druhy kávovníku – kávovník Arabica a kávovník Robusta. Kávovník arabský (Coffea arabica) – keř se většinou pěstuje ve výškách od 1000 do 1800 m.n.m.. Ačkoli cca 70% světové produkce kávy jsou typy Arabica, pouze jedna pětina z vypěstovaného množství jsou velmi kvalitní zrna (v 1 kg je cca 2200 větších semen). Ostatní úroda vykazuje určité vady zrna a spadá do nižších tříd. Jednotlivé odrůdy kávovníku arabského jsou pěstovány v různých produkčních oblastech s přihlédnutím k pěstitelským a historickým podmínkám a liší se především vzrůstem keře a tvarem jeho listů a květů. Rovněž barva, velikost a tvar kávových bobulí jeví určitou variabilitu. Kávovník Robusta (Coffea robota) – pěstuje se ve výškách 500 až 900 m.n.m. Sklízená kávová zrna nedosahují kvality Arabiky a jsou menší (v 1 kg je cca 3300 semen). Obsahují 2–3 násobné množství kofeinu oproti kávovníku arabskému. V některých zemích, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, se jejímu pěstování dává přednost pro jeho menší nároky na jakost půdy a vyšší úrodnost. Vysazuje se i na dřívější plantáže Arabiky, které byly poničeny chorobou či mrazem. Káva Arabica představuje v současné době asi 70% světové sklizně, ale podíl Robusty stoupá. Robusta obsahuje více kofeinu, je silnější a tmavší. Káva Arabica je náročnější na pěstování a sklizeň. Je proto dražší, ale zato kvalitnější, jemnější a s nižším obsahem kofeinu. Mícháním Arabiky s Robustou se zvýší obsah kofeinu a sníží cena kávy. Faktem ovšem zůstává, že díky světovým trendům v oblasti zdravé výživy lidé začínají dávat přednost menšímu obsahu kofeinu a vyšší kvalitě. Dnes je kávovník mimořádně důležitým prvkem světového hospodářství. Pro jeho klimatické potřeby (vysoké teploty, ale ne intenzivní horko a nadbytek slunečního záření) se mu daří nejlépe mezi obratníkem Raka a Kozoroha.

Oblasti pěstování

Nejvýznamnější světoví producenti kávy: Brazílie – Arabika a Robusta – Bourbon Santos, Bahia, Parana Kolumbie -Arabika, špičková kvalita- Tonkin, Annan, Lamdong Guatemala – Arabika, špičková kvalita, sopečná půda – Antigua, Atitlan, Maragogipe, Huehuetenango, Coban El Salvador – Arabika, špičková kvalita, sopečná půda- Bourbon, Pacas, Maragogipe, Pacamara Kostarika – pouze Arabika, sopečná půda (až 1700 kg/ha) – Tarrazu, La Minita, Tres Rios, Sarchi Jamajka – pouze Arabika – Blue Mountain Venezuela – převážně Arabika – Tachira, Maracaibo, Merida Indonésie – převážně Robusta, sopečná půda-Pandur, Jambit, Makale, Medan, padang, Sigri, Mandheling, Lintong

Spotřeba kávy na osobu (kg/rok)

Švédsko 11,24 Rakousko 8,47 Norsko 9,13 Švýcarsko 8,03 Dánsko 8,75 Německo 7,40 Finsko 8,65 Holandsko 6,70 Itálie 4,87 USA 4,02 Česko 3,30

Káva a zdraví

Pro kávu jako takovou má největší význam kofein, který je obsažen v pražené Arabice cca 0,7–1,4%, v Robustě 2,2–2,4%. Kofein je hořký a tím přispívá k celkové chuti kávy. Dalším rozdílem je obsah lipidů (tuků), z nichž se pražením uvolňují těkavé látky cafestol a kahweol (kahweol je přítomen pouze v Robustě, ne v Arabice). U nás stále ještě hodně oblíbený „turek“ je považován za kávu nejméně zdravou, a to z řady důvodů. Jedním z nich je právě obsah lipidů. Velmi jednoduše řečeno, při současném stavu poznání se doporučuje spíše konzumace jemnější kávy Arabica. Kávy Arabica také můžeme konzumovat individuelně více než kávy Robusta. KOFEIN účinkuje na každého člověka jinak. Existuje mnoho ovlivňujících aspektů, které mohou zkreslovat výsledky působení kávy např. věk, pohlaví, tělesná hmotnost. Je třeba také říci, že účinky kávy jsou odlišné i podle typu vybrané odrůdy kávovníku, kterou k přípravě zvolíme. Abychom předešli nežádoucím účinkům, je vhodné zvolit některou z jemných odrůd kávy typu Arabica. Ta naše smysly pouze lehce povzbudí, dodá tělu energii a její vliv na náš organismus je příznivý.

Charakteristika senzorických vlastností kávy

Podstatná a daná kvalita kávy v šálku se vyznačuje: charakteristickým aroma, jemnou kyselostí, přirozenou sladkostí a výrazným tělem. Aroma – vůně kávy smíchané s horkou vodou. Nasává se nosem, nejlépe přes patro. Kávy s optimální zralostí a dobře zpracované mají často aroma sladké. Může být: čisté, příjemné, jemné, malé nebo žádné. Tělo – pocit plnosti v ústech způsobený množstvím rozpustných částic v infuzi (vyluhováno v šálku). Může být: plné, chudé, bez těla Kyselost – páteř kávy. Jemná kyselost se popisuje jako brilantní, živá, vytříbená. Jeli kyselosti příliš, je nepříjemná a popisuje se jako ostrá, svíravá, trpká. Může být: dobrá, přítomna, malá nebo bez kyselosti. Chuť – hlavní charakteristika kávy. Kombinace a reakce všech (chemických) kompomentů kávy, které vyjadřují kvalitu nápoje. Chutě získáváme celým ochutnávacím ústrojím (jazyk, ústní dutina, patra, nos, až do hlavy). Může být: čistá, jemná, dobrá, běžná. Zbytková chuť (After taste) – trvání pozitivních vlastností chuti. Může být: krátká nebo dlouho trvající.