Blog, Strana 7

Smyslem vzniku univerzity je vzdělávání v oblasti kultury kávy. Cílem je podávat perfektní kávu, ať je to espreso, cappuccino, nebo jakýkoli kreativní drink,. Češi mají ke kávě velmi pozitivní vztah. Poslední léta ukazují, že tíhnou zejména k italské kávové kultuře, zatímco americkou nebo německou příliš nepřijímají.

Propagovat kulturu pití espresa a dalších kávových nápojů v České republice si klade za cíl Univerzita kávy, kterou v Praze otevřela společnost illy. Posluchači tam mohou získat znalosti o historii, pěstování, zpracování, přípravě kávy i o nových trendech. Vzdělávat se mohou profesionálové, ale také všichni milovníci kávy, kterým záleží na její kvalitě.

Zájemci o poznávání kávové kultury se mimo jiné dozvědí, že k přípravě sedmi gramů kvalitního espresa je potřeba 50 kávových zrnek. Jedno špatné ovšem může celý výsledek pokazit. Výrobci tak musejí pečlivě dbát na výběr suroviny a její zpracování. Zrnka špičkové kvality projdou mnohonásobnou kontrolou, která zahrnuje ruční odběr a náročné smyslové testy. Konečný výsledek však prý ze 70 procent záleží na člověku, který nápoj připravuje.

Rozhoduje nejen chuť

Káva je velmi živá, mění se a musíte být neustále ve střehu. Musíte si s ní hrát a ona si hraje s vámi. Je to náročný a jemný produkt. Reaguje na podmínky jako slunce nebo déšť. Připravovat se musí srdcem. Dobrý kávový nápoj by podle odborníků měl v současné době nejen lahodit chuti, ale také dalším vjemům. Při pití kávy se zapojuje několik smyslů. Je to zážitek.

Populárním trendem v přípravě kávy je tak zejména takzvané latte art, tedy malování mlékem na espresu. Chybou mnoha českých baristů je však prý snaha podávat nápoj ve velkém šálku se spoustou mléčné pěny. Mezi chyby, kterých se baristé dopouštějí, je odpouštění vody z kávovaru, špatné šlehání mléka, přepalování mléka, opakované používání mléka i zanedbávání hygieny kávových strojů.

Dobré cappuccino by mělo obsahovat malý šálek espresa a mléčnou emulzi nebo krém, který nepění, ale leskne se. K \„malování\“ a zdobení pak může barista použít čokoládu. Českou specialitou je však podle něj často špetka skořice na kopci napěněného mléka, která má zakrýt špatnou kvalitu a chuť espresa.

Možná banální otázka, ale pravý důvod tohoto procesu je většině lidem neznámý anebo ne zcela jasný. Otázka navíc nabývá na významu v době, kdy velké kávové společnosti masově propagují směsi s příměsí neupražené kávy za účelem vyzdvihnutí určitých pozitivních vlivů na lidský organismus.

Usušené kávové zrnko, zbavené dužiny a slupek, obsahuje podobné kyseliny, proteiny a kofein jako káva pražená, ale chybí mu to nejdůležitější – chuť a aroma. Právě složité chemické procesy, které při pražení probíhají, z kávy dělají komplexní a specifický nápoj, jenž dokáže poblouznit naše chuťové i čichové buňky. Přijít na to, že se káva musí před konzumací upražit, ale nějakou dobu trvalo. Zpočátku se z usušených slupek (exokarp) sebraných třešní připravoval čaj, nazýván ve Střední Americe „cascara“, na blízkém východě, především pak v Yemenu, tzv. qishr. Dle legendy to byl pasák koz Kaldi, kterého zaujalo zvláštní chování zvířat po pozření třešní z kávovníku. Přinesl tedy sebrané třešně místnímu mnichovi, ten ale jejich povzbuzující účinky zavrhl a hodil třešně do ohně. Dosud nepoznané aroma započalo historii kávy tak, jak jí známe dnes.

Historie

Jeden z předních vynálezců v oboru pražení kávy, pan Jabez Burns z USA, na jehož vzorkové pražičky narazíte v každé druhé degustační místnosti, se nechal v roce 1878 citovat: „Chuť, kvalitu nebo aroma pepře, zázvoru, skořice či hřebíčku nijak neovlivníte. Kávu však můžete svými dovednostmi a úsudkem přeměnit z housenky v motýla. Vyzdvihnete na povrch schovaný poklad.“

První záznamy o pražení kávy se dochovaly z Egypta a Jemenu a datují se k počátku 16. století. I když podrobnosti nejsou přesně známy, jednalo se pravděpodobně o pražení kávy v pecích nebo na pánvi. První opravdové pražičky, podobné těm, které se používají v současné době, se začaly objevovat až v druhé polovině 18. století. Proces pražení byl velmi dlouhý (trval více než hodinu) a maximální množství upražené kávy na dnešní poměry nicotné. Pražení, či spíše pálení kávy, bylo považováno za slavnostní událost a provozovalo se obvykle na ulici za zvědavé pozornosti kolemjdoucích.

I když první patent na pražičku kávy v Británii podal drogista Richard Bull v roce 1704, přelomovým se stal až patent Elisabeth Dakin z roku 1848. Ta jako první vzala v potaz vliv teploty a barvy při pražení a uzpůsobila svůj stroj tak, aby mohla obsluha oba faktory pečlivě sledovat. Ve stejné době uvádí na trh nový typ pražícího stroje G.W. Barth z Německa. Legendární výrobce sférických (kulovitých) a později klasických bubnových pražiček je do dneška používán těmi nejlepšími pražírnami výběrové kávy na světě.

Jako zdroj tepla ve většině případů sloužilo dřevo nebo uhlí. Až později se začíná pomalu prosazovat plyn, především kvůli čistotě spalování. Čím více se obliba kávy přesouvá z horních pater společnosti mezi obyčejné lidi, tím rychleji roste i její spotřeba. Kávové závody na nový trend reagují představením nových strojů, jako např. „The Perfect“ německého výrobce Probat a „Jubilee“ od americké společnosti Burns. Svou kapacitou 240 kg a rychlostí pražení do 20 minut znamenají přelom v produkci kávy.

Základní procesy

Pražení kávy je de facto jednoduchý proces aplikování tepelné energie na zelená kávová zrnka po určitou dobu. Jak jsou zrnka nabíjena energií, dochází k jejich přeměně jak po stránce chemické, tak vizuální. Zrnka hnědnou, praskají a vydávají specifické aroma. Existují tři základní typy přenosu tepelné energie, které se u pražení kávy vyskytují: kondukce (vedení), konvekce (proudění) a radiace (tepelné záření). Kondukce je zjednodušeně řečeno fyzický kontakt objektu nižší teploty s objektem teploty vyšší. Příkladem může být smažení bifteku na rozžhavené pánvi. Příkladem ryzí kondukce je také pražení kávy na pánvičce, např. při tradičním etiopském kávovém obřadu. V obvyklých bubnových pražičkách pak dochází ke dvěma typům vedení tepla, mezi samotnými zrnky a mezi zrnkem a pláštěm bubnu pražičky.

Konvekce je naopak ohřívání objektu s nižší teplotou např. horkým vzduchem nebo olejem či vroucí vodou. Pražící stroje, které takový přenos tepla využívají, se nazývají horkovzdušné pražičky (tzv. „Fluid Bed Roasters“). Koncept pražení kávy za pomoci horkého vzduchu vznikl z důvodu eliminace zplodin, které mohou při nedokonalém spalování plynu negativně ovlivnit výslednou chuť v šálku. Radiace je nejsložitější způsob přenosu tepla. Definuje vyzařování tepelné energie objektu ve formě elektromagnetických vln. V rámci pražení kávy je tento proces nezměřitelný a velmi těžce popsatelný. Důležité je si uvědomit, že žádná z popsaných energií nefunguje při pražení samostatně ale pouze v korelaci.

Procesy při pražení

Pražení je proces založený na dvou veličinách – čas a teplota. Každá moderní bubnová pražička je vybavena alespoň dvěma teplotními sondami, které měří teplotu zrn a prostředí a pomáhají společně s časovým údajem určit křivku pražícího profilu. Ta slouží především jako reference k jednotlivě pražené várce a obvykle se u každé kávy liší.

Prvních několik minut pražení se zrnka zbavují zbytkové vlhkosti, která by se měla u zelené kávy pohybovat mezi 11–12 %. Barva zrnek se pomalu mění v sytě zelenou, žlutou a začíná hnědnout. Kolem 5–6 minuty se již naplno projevuje Maillardova reakce1, předznamenávající tzv. první praskání kávy („first crack“). V zásadě mezi sebou reagují aminokyseliny a sacharidy, ale de facto se uvnitř kávového zrnka spouští celá kaskáda chemických změn. Produktem karamelizace cukrů a hnědnutí kávy je také CO2, který se uvnitř zrnka akumuluje a později funguje jako důležitý indikátor čerstvosti kávy (např. tvoření cremy na povrchu espressa).

První praskání kávových zrnek, značí narušení buněčné struktury a přechod od endotermické reakce k exotermické. Zrnka už vyčerpala svůj potenciál absorbovat další tepelnou energii a začínají sama teplo vydávat. Zde přichází na řadu druhý termodynamický princip – tepelná energie může proudit pouze jedním směrem. I když jsou zrnka schopna nabitou energii přenášet do prostředí, musí být nadále udržován zdroj tepla alespoň na minimální úrovni, jinak by proces pražení automaticky ustal. Po ukončení prvního praskání nastává, v závislosti na rychlosti pražení, praskání druhé („second crack„). V tento moment je buněčná struktura zrn již kompletně nabourána a esenciální oleje, nesoucí chuťové a aromatické látky, se začínají rychle dostávat na povrch. To je vizuálně charakterizováno mastnými a olejovitými zrnky. Pokračování v pražení znamená spálení zrn na uhel a znehodnocení kávy. V horším případě pak oheň v bubnu pražičky, chladícím podnosu nebo cyklónu. Rychlé zchlazení kávy po ukončení pražícího procesu je často opomíjeným, ale veledůležitým krokem. Zastavení chemických reakcí, které probíhají v posledních minutách rapidním tempem, uchová v kávě aroma i všechny chutě. Ve velkých strojích o objemu nad 100 kg se běžně používá aerosol, tzn. jemný postřik vodou, která se po kontaktu s horkým povrchem zrnka okamžitě vypaří. Pro pražení výběrové kávy v malých objemech je tato technika nevhodná a přistupuje se ke klasickému chlazení vzduchem v chladícím podnosu pražičky.

Co ovlivňuje proces pražení?

Třemi hlavními faktory, které musí brát každý pražič kávy na zřetel, jsou vlhkost zelených zrn, jejich hustota a velikost, resp. stejnorodost. Vlhkost zrn je dána dobou, po kterou byla káva na farmě sušena. Pokud bylo sušení přerušeno např. deštěm a káva nebyla dosušena na ideální vlhkost 11–12 %, může to znamenat pro pražiče velký problém. Naopak kávy ze starých sklizní, které svůj nejlepší čas promeškaly ve skladech importérů, mívají nízkou vlhkost a v chuti se projevují fádně a nezajímavě. Přístroje na měření vlhkosti patří tak do základního arsenálu každé pražírny.

Hustota zrn je možná vůbec nejdůležitějším činitelem. Obvykle je dána v prvé řadě nadmořskou výškou, kde byla káva vypěstována. Čím vyšší nadmořská výška, tím více ovocné a květinové tóny můžeme v chuti a aroma kávy objevit. Údaj o hustotě zrn znamená pro pražiče základní informaci, jaký teplotní profil pro danou kávu zvolit. I když velikost kávových zrn nemá přímý vliv na výslednou chuť nápoje, hrají souměrná zrnka důležitou roli pro vizuální kvalitu pražení. Malé kávové zrnko přijímá a vydává tepelnou energii odlišně než zrnko velké a proto se kávová zrnka stejné velikosti vždy praží mnohem snadněji.

Různé styly pražení a vliv na chuť

Cílem každého pražiče by mělo v kávě najít rovnováhu mezi různými chuťovými komponenty. Samotný proces některé takové komponenty rozkládá, ale zároveň vytváří i nové, které mají za následek vznik aroma a chuti. Stupeň pražení a použitý teplotní profil udávají, které z těchto komponentů budou vyzdvihnuty, potlačeny nebo úplně eliminovány. Květinové a ovocné aroma je např. specifické pro jemné pražení, zatímco těžké, zemité tóny zaznamenáme u pražení tmavého.

Rozdílné styly v pražení kávy byly vždy dané kulturními specifiky pití tohoto nápoje. Severské země preferující filtrovanou kávu obecně vyžadují velmi světlé pražení. Naopak Italové věhlasní svým espressem jsou zvyklí pražit tmavěji a pomalu a tak potlačit vrozenou aciditu kávy. V poslední době převládá trend pražit kávu takovým způsobem, aby nebyly její inherentní chuťové kvality překryty či zamaskovány tzv. „chutí pražení“. Jako názorný příklad můžeme použít několik káv z odlišného regionu a upražit je velmi tmavě, tzn. na konec druhého praskání. Výsledný chuťový profil bude obsahovat výrazné tóny hořké čokolády a karamelu, silné tělo a zemitost. Rozdíly mezi kávami však budou minimální a samotný „terroir“, odkud kávy pocházejí, absolutně nerozpoznatelný.

Pražič kávu nejen praží

Úloha pražiče však pouhým upražením kávy nekončí. Schopnost porovnat a vyhodnotit odchylky degustovaných vzorků různých várek v závislosti na pražícím profilu značí opravdu zkušeného mistra svého oboru. V případě, že pražič takovými schopnostmi nedisponuje, jsou veškeré technické informace získané v průběhu procesu zbytečné a nevyužité.

Zdá se Vám, že jste soustavně přetěžováni množstvím reklamních sdělení, na která nejste v konečném důsledku schopni ani reagovat. Je to tak – týmy specialistů pracují denodenně na tom aby jste v jejich obchodě zanechali pokud možno všechny své vydělané prostředky. Obchodníci proto začínají přemýšlet i o významu smyslového marketingu, který zapojuje do procesu nákupního rozhodování naše smysly. Hodnocení kvality čichem Za nejdůležitější smysl zpravidla považujeme zrak (zprostředkovává až 75 % všech vjemů), naši emoční psychiku, která sehrává důležitou roli v rámci nákupního rozhodování, nejvíce ovlivňuje čich.

Není žádným tajemstvím, že smysly ovlivňují naše chování, jednání a rozhodování. Čím více smyslů současně zapojíme, tím více stimulují získané vjemy naše vědomí, ale i podvědomí. Čichový zážitek totiž nelze zprostředkovat jiným způsobem, než přímou konfrontací člověka s daným prostředím nebo výrobkem. Pachová identifikace a čichová paměť determinují jednoznačně naše zážitky z různých pachů či vůní. Podle některých výzkumů považují zákazníci za nedůležitější faktor posuzování prostředí jeho čistotu a vůni. Napadlo vás vůbec někdy, že zákazníci hodnotí vaši prodejnu také čichem a že její vůně ovlivňuje vaše prodejní výsledky?

Káva je účinný stimul Nejnovějším trendem je lákat zákazníky na voňavé substance čerstvě zpracované kávy, které se šíří prostorem prodejen, doplněny o vhodné prostředí, uzpůsobené ke konzumaci rychlého občerstvení, na jehož konci je opět, jak jinak než čerstvá káva. Káva je zkrátka standardem a účinným marketingovým nástrojem. Kávu pijí ženy i muži, běžní zákazníci, víkendoví řidiči i profesionálové. Kávu si oblíbili zákazníci napříč celým spotřebitelským spektrem.

U prodejen s rychlým občerstvením na čerpacích stanicích se jaksi předpokládá, že uvnitř budou vonět čerstvé potraviny, pečivo nebo káva. Právě v souladu s principem smyslového marketingu, který se snaží ovlivnit chování zákazníků bez toho, aniž by vnímali prvoplánový tlak (mnohdy nekvalitní) reklamy a dotěrných nabídek. Právě káva se stala v posledních letech fenoménem a ukázkovým příkladem sofistikovaného rozšiřování služeb zákazníkům.

Nejprve jako prostředek proti únavě na pomoc řidičům, posléze jako součást nabídky pohodlí v rámci koncepcí prodejen. Kde vám nejvíce chutná Technologie přípravy kávy se neustále vyvíjí a v současné době je k dispozici celá řada produktů v širokém spektru kvality a chutí (vůní). Běžně dostupné automaty na sypané směsi, které v minulosti uspokojily jen skupiny méně náročných zákazníků, protože s opravdovou kávou měly společný snad jen název, profitují díky nabídce kvalitnějších surovin, které v konečném výsledku opravdu chutnají jako káva.

Na čerpacích stanicích se objevily samoobslužné koutky, rozšířené dále o nabídku čaje, čokolády a různých druhů dopékaného pečiva. Vrcholem nabídky je Caffé espresso a jeho různé variace, servírované do skla či porcelánových hrníčků s neodmyslitelnou skleničkou vody a malým zákuskem. Pití kávy je rituál, který vyžaduje určitý čas, který je důležitý nejen z pohledu přípravy, ale zejména doby, věnované její konzumaci. Kávu lze připravovat mnohými způsoby tak, aby chuť a vůně kávy vyhovovala opravdu každému.

Dokonale připravená káva závisí na všech ingrediencích, které se na přípravě podílí: kávě, vodě, ale i šikovnosti toho, kdo ji připravuje. Komunikace kávou Více aktivovaných smyslů zákazníka znamená vyšší potenciál pro prodejce. Každá vůně má totiž svůj zdroj a k tomu je dobré zákazníka dovést odpovídajícími prostředky vizuální komunikace, které obsahují nejen konkrétní nabídku, ale jsou vytvořeny tak, aby dotvářely specifickou atmosféru v prodejně.

Laciné a neprofesionálně zhotovené, či nesprávně rozmístěné komunikační materiály mnoho efektu nepřinesou. Káva si zaslouží kvalitu nejen s ohledem na intenzitu dosažené vůně a chuti, ale také odpovídající vizuální ztvárnění. Zdá se, že někteří provozovatelé čerpacích stanic to pochopili správně a mohou se těšit nejen z vyšší návštěvnosti svých prodejen, ale také z vyšších obratů v kategoriích pečivo, sladkosti, sendviče a nealkoholické nápoje. Vědí, jak motivovat své zákazníky.

Káva je spojována se snížením rizika vzniku diabetu a obsahuje rozpustné vlákniny, které mohou přispět k snížení hladiny cholesterolu. Podle Joyce Hendley, EatingWell.com

Milovníci kávy tak mohou bezstarostně zvýšit svoji spořtebu – a s uklidněním číst další novinky ( zveřejněné ve věstníku zemědělská a potravinářská chemie. Některé z nejslibnějších objevů pocházejí ze studií diabetu. Když výzkumní pracovníci Harvardské university kombinovali data z devíti studií zahrnujících více než 193.000 lidí, zjistil, že u pravidelných konzumentů kávy bylo významně nižší riziko vzniku diabetu 2. typu než u těch, kteří se pití kávy vyhýbají.

A i přes špatnou pověst kávy ve ztahu k srdci, ukázali nedávné epidemiologické studie že, káva může mít právě opačné ochranné vlastnosti . Studie ukazuje, že u lidí kteří pili čtyři nebo více šálků kávy denně má 53 procent nižší riziko onemocnění srdečními chorobami než u lidíkteří kávu nepijí..

A co je to ještě více zajímavé – jelikož okamžité účinky pití kávy mají tendenci vyvolávat zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku a dočasně i zvyšují tvorbu buněk spůsobuje pití kávy vyšší rezistenci organismu vůči inzulínu. Z dlouhodobého hlediska prospěšné složky v kávě mohou mít silnější a trvalé účinky na celý organismus.

Jak káva může fungovat, není jasné; studie nebyly navrženy tak, aby zjistit příčinu-a-účinek vztahů. V kávě jsou důležitou složkou antioxidanty, jako chlorogenické kyseliny (jejich mnořství závisí na množství polyfenoly v kávových bobech), což z kávy činí bohatší zdroj než borůvky, které jsou považovány za nejbohatší zdroj antioxidantů v naší stravě. Antioxidanty pomáhají potlačit záněty a negativní vlivvolných radikálů způsobujících nepatřičná bujení.. Hořčík v kávě by mohly přispět k tomu, aby buňky byly citlivější na inzulin. A zdá se, že kofein má vlastní blahodárné účinky. Pití kávy jsou také spojeny s sníženým rizikem onemocnění Parkinsonovou chorobou, žlučníkovými kameny, cirhózou jater a rakovinou.

Sečteno a podtrženo: U zdravých dospělých osob, které mají dva až tři šálky kávy denně obecně její pití není škodlivé spíše může mít zdravotní výhody.

Nedoporučujeme pití kávy jeko prevenci chorob, ale rozhodně tio není strašák, kterého se z kávy snaží část laické veřejnosti udělat. A proto dobrou chuť a hlavně klid u vašeho dalšího šálku, přeje Kavovník team.

Často jsme oslovováni dotazy týkajících se skladování kávy. Zda má být káva uchovávána v chladničce, mrazáku a nebo jen chráněna před slunečním zářením. Pravdou je, že při putování po cestě kávy najdete mnoho mýtů o kávě a skladování, některé z nich dokonce tak často, že jsou považovány za pravdu. Pravda o skladování kávy může překvapit.

Mezi nejčastější mýty o kávě a jejím balení Co děláte s tím kilem kávy, které jste si koupili? Zeptejte se na tuto otázku kohokoliv a uvidíte, že alespoň jedna osoba bude vychvalovat ctnosti skladování kávy v mrazničce. Jiný řekne, abyste kávu uložili v sáčku ve kterém jste ji koupili. Celá třetina vám řekne, aby jste ji zavřeli ve skleněné nádobě. Pravdou je, že každá z těchto metod skladování kávy je správná odpověď – ale jen za určitých podmínek. Zde je několik rad od lidí, kteří vědí o kávě víc než běžný spotřebitel. Proč je skladování kávy tak důležité? Kávové boby jsou plody z živé rostliny, a jako takové mají omezenou trvanlivost.

Stejně jako většina organických produktů, můžete zvýšit životnost tím, že se správně uloží. Ještě důležitější je – alespoň pro většinu znalců kávy – správné uskladnění, které kávě zachovává chuť kávya aroma. Jak víte, kávová zrna obsahují těkavé oleje – chemické látky, které dávají kávě charakteristickou chuť. Tyto oleje jsou propuštěny do procesu pražení, a rozpadají se poměrně rychle potom co káva byla upražená.

Mletí kávových zrn zrychlí ztrátu chuti ještě více. Vzhledem k rozdílu ve způsobu, jakým se tyto oleje chovají, existují různé metody skladování kávy, které jsou nejlepší pro kávu v různých etapách jejího života. Chcete-li získat co nejlepší chuť ze své kávy, měli byste vařit ve lhůtě dvou týdnů po pražení, a ihned po mletí. Ve skutečnosti, je káva na svém vrcholu s chutí asi 48 hodin po pražení. To je časový horizont, který je docela krátký, a pokud nekupujete kávu zelenou a sami si ji nepražíte asi tento termín ani nikdy nestihnete. Pokud si koupíte kávu jako celek již upražených kávových zrn, můžete najít místo s datem, kdy byla káva pražená – ale budete málokdy úspěšní – zpravidla najdete datum balení či expirace.

Pokud tomu tak není, zde je několik tipů na nakupování kávy a skladování kávových produktů, které vám pomohou zajistit skvělou chuť a čerstvou kávu pokaždé. První pravidlo kvalitní kávy nemá nic společného s obaly nebo teplotou.

1. Pokud můžete, koupit kávu přímo z pražírny, kde vám sdělí, kdy byla káva pražená. Pak máte zaručeno že pracujete s čerstvou kávou.
2. Kupujte kávu ve vakuuovaných zapečetěných sáčcích nebo plechovkách.
3. Kupujte pouze tolik kávy kolik vypijete během pár dnů- po týdnech, bude i čerstvě pražená káva ztrácet svou chuť.

Káva Skladování Tipy Při skladování kávy, mějte na paměti dva hlavní nepřátele čerstvé kávy – vzduch a vlhkost.

1. Neuchovávejte mletou kávu. Kupte si kávu jako celá zrnka, která namelte až, když jste připraveni vařit kávu. Pokud si kupujete mletou kávu pro pohodlí, skladuje ji při pokojové teplotě ve vzduchotěsném obalu po jeho otevření. Keramická nádoba s vakuovou pečetí je teké dobrá volba – ale nesmí být z čirého skla. Sluneční světlo a teplo nejsou dobré pro vaši kávu.
2. Kávu můžete skladovat i jako celá zrnka po několik dní ve vzduchotěsné nádobě i při pokojové teplotě.
3. Pokud kávu plánujete skladovat více dní či týdnů můžete použít zaskladnění do mrazničky – ale měli byste dbát na několik opatření, aby se z kávy dostalo pokud možno maximum vzduchu a vlhkosti. Zde je návod, jak uložit kávy bezpečně v mrazničce:

• Dejte kávu ve vzduchotěsné nádoby, nebo do zipovacího sáčku. Pokuste se použít nádobu jejíž obsah bude korespondovat s objemem skladované kávy . Po jejím základním zabalení nádobu nebo sáček s kávou obalte jěště jednou vrstvou igelitu nebo vložte do sáčku. Pro optimální skladování je dobré použít jako vrchní vrstvu alobalový zábal.
• Ať tak či onak, jakmile budete mít nádobu nebo balíček z mrazáku, nevytahujte jej zpět do tepla bez toho aniž by jste jej spotřebovali. Znovuzmrazením vaše káva bude pouze vysychat, a urychlí chuť úpadku.

Arábie a Afrika: Zde jsou některé z nejvýraznějších regionů pěstování kávy. Jedná se o kávu z Keni, Tanzanie, Zimbabwe a Etiopie. Pěstované v ideální nadmořské výšce v bohaté černé půdě a i s naprosto ideálními povětrnostními podmínkami jako jsou mlhavé večery s horkými dny. Tyto podmínky zaručují jedinečnou kondici vyráběné kávy.

Amerika: Tyto kávy se pěstují v jedněch z nejkrásnějších pohoří tohoto světadílu. Prakticky v pralesních podmínkách se pěstuje káva za perfektních atmosférických podmínek. Jedná se o oblasti ve kterých se pěstuje nejvíce aromatická a dobře vyvážená káva všech dob. Zahrnuje kávy z Kolumbie, Kostariky a Guatemaly. Kávy z Ameriky představují základ většiny základních druhů káv.

Tichomoří: Zde je pěstování kávy velmi specifické, jelikož se jedná o lokality s náročným členitým terénem a špatnou dostupností. Všechny druhy nejlepších káv rostou především v těch nejproblematič­tějších regionech. Tato lokalita zahrnuje kávy ze Sumatry, Jávě, Nové Guineji a Sulawesi. Téměř magické klima u některých lokalit pomáhá tichomořské kávě řadit se mezi nejlepší sorty kávy na světě, které ovlivní vaše chuťové pohárky navždy.

Exotické: Zde najdeme speciální certifikované sorty kávy jako jsou Jamaica Blue Mountain a certifikovaná Havajská Kona.