Blog, Strana 8

Mnoho lidí vám bude zaručeně tvrdit, že kvůli zdravotním či jiným problémům dávají jednoznačně přednost kávě bez kofeinu. Ale většina z nich nemá ponětí, jak se vlastně taková káva vyrábí a co to vlastně znamená, že je bez kofeinu.

Kofein je velmi silná chemická látka, která se přirozeně nachází jak v kávě tak ale i v mnoha dalších rostlinách.Káva bez kofeinu, nebo „bezkofeinová káva“ je káva, která má většinu svých kofeinových složek odstraněno. Jen proto, že se jí říká bezkofeinová to ovšem neznamená, že v ní neexistuje žádný kofein.

Podle hmotnosti zbytkového množství kofeinu v kávě můžeme vždy určit jeho množství minimálně na asi 1% pro Arabicu a kolem 2% u kávových zrn Robusta. Takže když vidíte štítek, který říká, že 97% kávy je bez kofeinu, znamená to ve skutečnosti, že bylo odstraněno 97% z 1% nebo 2% hmotnostní složky kofeinu. Další důležitou otázkou ovšem zůstává jak se kofein, který se z kávy dostává luhováním při vysokých teplotách z kávy odstraní, tak aby káva a její chuť neutrpěla.

Existují dva hlavní způsoby komerčního použití odstraňování kofeinu z kávy.

První metoda je takzvaný „evropský proces“. Evropský proces je nejčastěji používaný postup. Káva je zbavovaná kofeinu pomocí chemického procesu, který zahrnuje namáčení kávy ve vodě a pak její promývání v methylenchloridu, který absorbuje kofein z kávových bobů. Poté, co se káva promyje chemikálií se opláchne vodou a vysuší.Výhodou této metody, je po vylouhování v chemikálii káva neztrácí chuť a aroma. Má jen drobné náznaky chemické příchuti v chuťovém dozvuku.

Druhý proces se nazývá „Švýcarský vodní proces“. Tento proces je bez chemické reakce. Pro odstranění kofeinu z kávy se používá horké vody a páry. Káva je namáčena do horké vody a kompletně vylouhována včetně kofeinu. Kofein se z tohoto roztoku odstraní pomocí filtrů s aktivním uhlíkem a kávové boby se opět namáčejí do roztoku zbaveného kofeinu, který do sebe opět nasávají a tak získávají opět aroma a chuť. Kávová zrna se poté suší a posílají do pražírny. Nevýhodou použití tohoto procesu je, že odstraňuje z kávy více než jen kofein, také éterické oleje a arómata. Tento proces sice nepoužívá chemických reakcí, ale výsledná káva je bez chuti a vůně. Pro tuto metodu se hodí spíše kávy Arabica, jejichž kvalita utrpí méně než u kávy robusta.

Jak jde dohromady kavárenská atmosféra a finanční krize? Hospodářské problémy v důsledcích dopadají na i obory, které jsou od finančních trhů na první pohled na míle daleko. A jedním z nich je právě kavárenství.

Princip je přitom jednoduchý. Řada lidí si totiž v poslední době raději uvaří kávu doma, než aby utráceli za dražší posezení v kavárně. Zároveň v důsledku krize také ubývá turistů, kteří podobná místa rádi navštěvují.

Experti z oboru se podle agentury Reuters nechali slyšet, že se vzrůstající kávová kultura dostala pod tlak spotřebitelů, kteří začali více šetřit.\„Zazna­menali jsme určitý pokles v pití kávy v drahých restauracích,\“ uvádí Jonathan Banks z newyorské Nielsen Company, zaměřené na průzkum trhu. Někteří lidé totiž podle něj kvůli krizi dávají přednost levnějším obchůdkům, jiní si svůj oblíbený nápoj raději připraví doma.

Své záměry tak musel přehodnotit například Starbucks, největší kavárenský řetězec na světě, který omezil své plány na další mezinárodní expanzi a snížil i předpověď zisků pro příští rok.\„Věříme, že zákazníci nás budou dále navštěvovat, i když asi méně často,\“ sdělila britské agentuře komunikační ředitelka Starbucks Deb Trevinová.

Analytik Milan Vaníček ze společnosti Atlantik FT se ale domnívá, že by odvětví nemuselo být postiženo příliš těžce. \„Argument, že si vypiji kávu radši doma mi zní logicky z pohledu úspory výdajů domácnosti, ale kávu v kavárně piji především proto, že se tam střetávám s lidmi (přátelé, obchodní schůzky atd.). Z tohoto důvodu bych usuzoval, že snížení může být omezené,\“ domnívá se.

Méně turistů znamená i prázdnější kavárny Finanční krize ale zasahuje kavárenství i nepřímo. Omezuje totiž počet turistů i množství peněz, které jsou ochotni během dovolené utratit například právě v kavárnách.

Tento jev v České republice již zaznamenal řetězec kaváren Coffeeheaven, který nedávno oznámil, že uzavře až šest z 19 svých poboček v tuzemsku. \„Krize přímo na našem trhu může mít sekundární dopad na zpomalení rozvoje nových realitních projektů, a tím pomalejší rozvoj sítě. Větší dopad než finanční krize na české restaurace a kavárny celkem měla silná koruna v letních měsících a nižší počet turistů v Praze. Coffeeheaven však tento pokles zaznamenala jen v některých pražských kavárnách,\“ řekl ředitel mezinárodního rozvoje Coffeeheaven Nikos Balamotis.

Samotné uzavírání poboček přitom podle něj s krizí přímo nesouvisí, ale jde spíš o racionalizaci sítě. Firma, která vstupuje na nový trh totiž zpravidla zkouší více projektů najednou a podle úspěchu jednotlivých obchodů jejich počet dále upravuje. \„Navíc to neznamená, že když se někde obchod uzavře, jinde se neotevře nový,\“ doplňuje Balamotis.

Krize podle něj zasáhla akcie na burze v Londýně, v kavárnách to ale prý patrné nebude. Zhoršující se podmínky nicméně přiměly Coffeeheaven stáhnout se ze zemí jako je Slovensko a Rumunsko. \„Krize na tyto země začíná mít větší vliv, než se čekalo. Není správná doba pro investice do těchto států,\“ okomentoval situaci mluvčí.

Češi mají kávu v oblibě

• Česká republika ale zatím podle obchodníka s kávou Martina Doležela ze společnosti Club Cafe s.r.o. propadům v maloobchodním prodeji kávy odolává: \„Zdejší kavárny se nemusí obávat velkého odlivu zákazníků.\“

Káva to neměla nikde v dobách svých začátků lehké. Proti otevření kaváren se stavěli jak náboženští fanatikové a mocnáři tak i obchodníci s vínem a pivem. Ale kavárny si pomalu získávaly zaslouženou oblibu. Stávaly se centrem nejen zábavy, ale postupem času do kaváren stále častěji směřovaly kroky umělců, výtvarníků, hudebníků i lidí z veřejného života. Nad šálkem kávy si všichni vyměňovali novinky z různých oblastí života a v tomto prostředí vzniklo nejedno důležité rozhodnutí a zrodila se mnohá výtvarná, literární nebo hudební díla. Kavárny umístěné na hlavních třídách se pyšnily luxusním vybavením, byly vyzdobeny drahými tapetami a obložením, všude visela velká zrcadla.

Pohodlný nábytek byl čalouněný, stolky měly desky z mramoru a široká výkladová okna umožňovala návštěvníkům dobrý výhled do rušných ulic. Některé kavárny byly tak pohodlné, že v nich umělci doslova bydleli. Do kavárny si svolávali schůzky a dokonce si tam místo na adresu domů nechávali doručovat poštu. Atmosféru kavárenského prostředí zcela výstižně vyjádřil Stefan Zweig, který řekl: " Kavárna je vlastně jakýsi druh demokratického klubu, který je za šálek kávy přístupný každému, kde host za poměrně malý obnos může dlouhé hodiny sedět, diskutovat, psát, hrát karty nebo billiárd, dostávat poštu a především si tu může pročítat neomezeně množství novin a časopisů„. V dobách svých nelehkých začátků byla káva propagována nejrůznějšími způsoby.

Tak například v Itálii se téma kávy dostalo i do literárního a filozofického magazínu Il Caffé. Tyto noviny se vydávaly pouze krátký čas, přesto se staly symbolem kaváren a měly vliv na vznik s tím souvisejících intelektuálních aktivit. Také Carlo Goldoni psal o fenoménu kaváren ve své divadelní hře La bottega del café, která pozdvihla nadšení pro tento nový způsob trávení volného času. O kavárnách byly zmínky i v dobové literatuře, děj mnohých románových příběhů se odehrával v některých kavárnách slavných jmen, kupříkladu San Carlo v Turíně, Greco a Aragno v Římě, Michelangelo ve Florencii nebo Pedrocchi v Padově.

Poslední jmenovaná byla postavena prozíravým obchodníkem s limonádami Antoniem Pedrocchim, který jako jeden z mála neodmítal kavárny, ale naopak v nich viděl budoucnost a tak roku 1831 zrenovoval podnik svého otce a vznikla jedna z nejkrásnějších kaváren v Itálii. Je zcela namístě říci, že bez kaváren by bylo chudší naše i světové dramatické a literární umění. Z našich autorů, kteří psali o kávě, musíme připomenout Boženu Němcovou i bratry Mrštíky. Příjemné prvorepublikové kavárenské prostředí popisoval i Zdeněk Jirotka ve svém románu Saturnin. Pod vlivem kávy tvořil Honoré de Balzac, o němž se říká, že tomuto nápoji zcela propadl a že při své tvorbě vypil až 30 šálků denně.

V kavárenských prostorách Grand Café v Paříži měli premiéru svého prvního filmu bratři Lumiérové. Promítání filmů se pak stalo další atrakcí, která lákala k návštěvám kaváren. Velkými příznivci kávy byli i hudební skladatelé například Ludwig van Beethoven a Johann Sebastian Bach, který na oslavu kávy složil dokonce "Kávovou kantátu“, ta se hrála jako muzikálové představení a to umožnilo vybírat majitelům kaváren vstupné. V kavárnách se často hrály muzikály složené úspěšnými hudebníky a skladateli a jejich význam byl dvojí.

Dostávaly do povědomí lidí kávu a zároveň vstupné zajišťovalo kavárnám zisk. V kavárnách se také zpívalo, nejprve vystupovali zpěváci samostatně, později s malými orchestry. Jistý druh umění a tím byl kabaret se objevil v rakouských a německých kavárnách na počátku dvacátého století. V pozdějších dobách, kdy byl na vzestupu fašizmus, měla kabaretní vystoupení satirický podtext a byla reakcí na politickou situaci. Po zavedení cenzury byla jejich činnost v kavárnách zakázána.

Způsobů jak vyrobit palivo je mnoho, ale určitě Vás překvapí poslední novinka, kterou by měla být možnost výroby biopaliv ze spařené kávy. Váš oblíbený barista si tak možná zanedlouho začne přivydělávat výrobou bionafty. Zní to šíleně? Možná, ale skupina vědců z University of Nevada chce opravdu palivo z kávy vyrábět.

Přemýšleli jste někdy o tom, co se děje se spařenou kávou, která posloužila jako surovina pro přípravu vašeho espresa? Většinou končí v odpadcích, americký řetězec Starbucks však spařenou kávu prodává ve své domovině jako hnojivo. Skupina vědců z University of Nevada v Renu ale našla pro již použitou kávu další způsob využití. Podle všeho se z ní dá vyrábět palivo.

Vědci ze statistik odvodili, že na světě se ročně vyprodukuje a spotřebuje 7,2 milionu tun kávy, což by prý mělo stačit na výrobu 1,287 miliardy litrů biopaliva.

Spařená káva totiž obsahuje asi 11–20 % silic. Tým vědců tvrdí, že většina z těchto éterických olejů (10–15 % z celkové hmotnosti kávy) se dá z kávy extrahovat a použít k následné transesterifikaci. Zbylý pevný odpad se navíc dá nadále použít jako hnojivo, základ k výrobě etanolu nebo se z něj dají vyrábět palivové brikety.

Bionafta z kávy se vyrábí tak, že se nejprve použitá káva suší při 50 °C, čímž se zbaví asi 50 % své hmotnosti. K následné extrakci olejnatých složek se jako rozpouštědlo používá hexan. Tím vznikne vlastně jakási surová ropa, z níž se nechají vysrážet volné mastné kyseliny, které jsou následně odstraněny odstředěním. Zbytek je již čisté použitelné palivo.

Podle autorů tohoto postupu je takto vyrobená bionafta kvalitnější a především stabilnější než bionafta vyráběná dnes běžným způsobem. Důvodem je vysoký obsah antioxidantů, které zabraňují procesu rozpadu.

Vědci hodlají během následujících šesti až dvanácti měsíců vyvinout a postavit malou experimentální výrobní linku. Pokud se ta osvědčí, je opravdu možné, že budou použitou kávu od kavárníků vykupovat výrobci biopaliv. Takže do budoucna můžeme počítat s tím, že káva, kterou právě pijete skončí zanedlouho i v motoru vašeho vozu.

Základ úspěchu systému LAVAZZA BLUE byl položen v roce 1989, kdy společnost LUIGI LAVAZZA S.p.A představuje svůj první stroj Espreso Point. Jeho jednotlivé servírovací kapsle – perfektní pro přípravu kávy – přinesly vyšší kvalitu espressa celému světu. Jeho ostrý design Pininfarina a kompaktní velikost, která se přizpůsobí jakémukoliv prostoru, zpečetil jeho mezinárodní úspěch.

V roce 2004 LUIGI LAVAZZA S.p.A , uvádí novou, zcela unikátní řadu BLUE – Best Lavazza Ultimate Espreso. Lavazza již více jak 100 let pracuje na nejkvalitnější přípravě espressa. Díky technologii kapslí nyní připravíte perfektní espresso nebo cappuccino klidně i v pohodlí domova nebo kanceláře. I proto si systém LAVAZZA BLUE našel své uplatnění v malých kavárnách, barech, kancelářích, domácnostech, stejně jako na letištích, nádražích, metrech, atd.

LAVAZZA BLUE znamená snadnou a bezproblémovou přípravu skutečného espressa LAVAZZA ze speciálních kapslí, které zaručují maximální aroma a čerstvost kávy LAVAZZA. Díky patentovanému způsobu přípravy a těch nejlepších směsí kávy LAVAZZA dosáhnete vždy špičkového výsledku – plné kávy s hustou, bohatou pěnou a silným aroma. Espresso LAVAZZA BLUE je připraveno odhalit Vám svět chutí. Objevte všechny výhody LAVAZZA BLUE.

Elegantní design Pininfarina, moderní technologie, výjimečná kvalita a snadná příprava. To byl klíč k úspěchu LAVAZZA BLUE. I proto si systém LAVAZZA BLUE našel své uplatnění v malých kavárnách, barech, kancelářích, domácnostech, stejně jako na letištích, nádražích, metrech, atd. Skvělý systém pro přípravu kávy v provozech, kde je menší spotřeba kávy. Navíc je jen malá náročnost při pořízení technologií.

LAVAZZA BLUE znamená snadnou a bezproblémovou přípravu skutečného espressa LAVAZZA ze speciálních kapslí, které zaručují maximální aroma a čerstvost kávy LAVAZZA. Díky patentovanému způsobu přípravy a těch nejlepších směsí kávy LAVAZZA dosáhnete vždy špičkového výsledku – plné kávy s hustou, bohatou pěnou a silným aroma.

Rozsah kapslí je z mnoha druhů, která splňuje potřeby jakéhokoli typu zákazníka. Z těch nejlepší zrn Arabica je složena kávová směs, které pochází z různých míst, nebo z jedné vybrané směsi. Na vysoký charakter vůně a výrazný chuťový rys má vliv zlepšení konečného výsledku každého zrnka, který určitě ocení každý labužník kávy. Espresso LAVAZZA BLUE je připraveno odhalit Vám svět chutí. Objevte všechny výhody LAVAZZA BLUE.

V posledních letech se pod tíhou argumentů hroutí vžité názory na pití kávy jak domeček z karet. Není to tak dávno, co padl mýtus o tom, že pití kávy je škodlivé a že pijáci kávy častěji trpí reumatoidní artritidou. Za prokázané lze také považovat i to, že pití kávy snižuje riziko vzniku cukrovky. Kofein nám snižuje riziko vzniku diabetes 2. typu až o polovinu. Nezávisle na sobě se na tom shodli hned dva výzkumné týmy, jeden z Dánska a druhý z Ameriky. Zjistili, že u mužů, kteří denně pijí dávku převyšující 6 šálků kofeinové kávy, se vyskytl pouze poloviční počet případů onemocnění cukrovkou než u jejich vrstevníků, kteří kávu nekonzumovali. U žen, které pily kávu, kleslo zmíněné riziko onemocnění cukrovkou o 30%.

Šálek kávy – nový trik reklamních manažerů. Vedle zmíněných poznatků, stojí za pozornost i to, k čemu došli u protinožců. Australští výzkumníci v tomto týdnu zveřejnili, že po dávce kofeinu jsme schopni lépe vstřebávat přesvědčivé argumenty. Údajně je to tím, že kofein zlepšuje naší schopnost zpracovat vjemy a že nám celkově rozšiřuje záběr informací, které jsme v danou chvíli schopni vnímat a vyhodnocovat. Australany k těmto závěrům přivedly pokusy na lidech. Do pokusu si vybrali dobrovolníky, kteří kriticky smýšleli o legalizaci euthanasie a legalizaci potratů. Na pokusných osobách psychologové testovali posun v jejich názorech, když se je jali přesvědčovat ke změně jejich postoje pod působením kofeinu. V pokusu použili dávku kofeinu, která odpovídala dvěma šálkům kávy. Kontrolní skupina dostávala místo kofeinu placebo. Experiment ukázal, že pokud jsou argumenty dostatečně přesvědčivé, kofein zvyšuje počet osob, jež se podaří v jejich názorech zviklat a které nakonec přijmou předkládané argumenty a svůj názor změní. Svůj podíl na tom podle vědců má zmíněné vylepšení našich psychických schopností. Spoluautor studie Dr. Blake McKimmie vysvětluje výsledky studie zase tím, že kofein zvyšuje naší schopnost pečlivě zvážit obsah sdělení. Část přesvědčovacího úspěchu ale možná jde na vrub i tomu, že kofein nás uvádí do lepší nálady, a že pohoda nás vede častěji k souhlasnému stanovisku. Informace o vlivu kofeinu na lidskou psychiku ve smyslu snadnějšího přesvědčování zveřejnila na svých stránkách Qeenslandská universita. Podrobné informace se mají brzo objevit i v evropském vědeckém časopisu European Journal of Social Psychology. Zmíněné výsledky budou zajímavé pro reklamní manažery. Věda jim vlastně dala do ruky návod, jak mají účelně svoje snažení směrovat. Měli by se svojí návštěvou nebo reklamním spotem „trefit“ do doby, kdy je cílová skupina zvyklá konzumovat kávu.

Výzkum potvrdil, že pokud máme svůj šálek kávy, jsme mnohem manipulovatelnější. Ze studie ale také vyplývá, že pití velkého množství kávy může mít negativní efekt. Ten spočívá v tom, že jak jsme schopni zpracovat větší množství informací, tak nás také snadno upoutávají i vedlejší, z pohledu reklamy rušivé, vjemy. Hodně kávy nás navíc činí roztržitými. Pokud se budeme dívat na reklamu pod vlivem velké dávky kofeinu, může nás atraktivita osoby nabízející produkt uchvacovat více než vlastní nabízený produkt.

Kofein v mozku Pradeep Nathan je expert na chování mozku působící na Monash University. Tento vědecký pracovník z Melbourne vysvětluje účinek kofeinu v reklamě následovně. Kofein stimuluje centrální nervový systém prostřednictvím zvýšené produkce celé řady přenašečů nervových vzruchů (mediátorů). Tím se nám zlepšuje paměť, zvyšuje se naše pozornost. Lépe se nám po kofeinu soustředí a snadněji se tak vypořádáváme s nastalými problémy. Tím, jak se stáváme více vnímaví a jak se nám snadněji vybavují naše dřívější poznatky, stáváme se ve svých soudech pečlivější, jsme i zdvořilejší a laskavější. To všechno jsou prvky, které v reklamě hrají velký význam. Reklama je přece založena na principu zvýšení pozornosti a nejde v ní o nic jiného, než o snahu zaujmout tolik lidí, kolik jich v danou chvíli zaujmout lze. Kofein, jak se zdá, je k tomu ochoten se kdykoli propůjčit.

Opatrný skepticismus Geoff Kelly je výkonný pracovník Australské poradenské organizace, která radí vládním organizacím a korporacím jak získat lidi aby se patřičně chovali, nebo si určité produkty koupili. Názor tohoto špičkového manažéra je poněkud opatrnější. Podle něj existují různé úrovně přesvědčování, ale klíčem k úspěchu je podle něj jen pokud je cílené působení dlouhodobé. Z jeho slov lze ve věci využití kofeinu v reklamě cítit jistou dávku zdrženlivosti. Co vy na to? Doporučujeme dát si kávu a přečíst si tento článek jěště jednou a uvidíte.