Blog, Strana 8

Káva to neměla nikde v dobách svých začátků lehké. Proti otevření kaváren se stavěli jak náboženští fanatikové a mocnáři tak i obchodníci s vínem a pivem. Ale kavárny si pomalu získávaly zaslouženou oblibu. Stávaly se centrem nejen zábavy, ale postupem času do kaváren stále častěji směřovaly kroky umělců, výtvarníků, hudebníků i lidí z veřejného života. Nad šálkem kávy si všichni vyměňovali novinky z různých oblastí života a v tomto prostředí vzniklo nejedno důležité rozhodnutí a zrodila se mnohá výtvarná, literární nebo hudební díla. Kavárny umístěné na hlavních třídách se pyšnily luxusním vybavením, byly vyzdobeny drahými tapetami a obložením, všude visela velká zrcadla.

Pohodlný nábytek byl čalouněný, stolky měly desky z mramoru a široká výkladová okna umožňovala návštěvníkům dobrý výhled do rušných ulic. Některé kavárny byly tak pohodlné, že v nich umělci doslova bydleli. Do kavárny si svolávali schůzky a dokonce si tam místo na adresu domů nechávali doručovat poštu. Atmosféru kavárenského prostředí zcela výstižně vyjádřil Stefan Zweig, který řekl: " Kavárna je vlastně jakýsi druh demokratického klubu, který je za šálek kávy přístupný každému, kde host za poměrně malý obnos může dlouhé hodiny sedět, diskutovat, psát, hrát karty nebo billiárd, dostávat poštu a především si tu může pročítat neomezeně množství novin a časopisů„. V dobách svých nelehkých začátků byla káva propagována nejrůznějšími způsoby.

Tak například v Itálii se téma kávy dostalo i do literárního a filozofického magazínu Il Caffé. Tyto noviny se vydávaly pouze krátký čas, přesto se staly symbolem kaváren a měly vliv na vznik s tím souvisejících intelektuálních aktivit. Také Carlo Goldoni psal o fenoménu kaváren ve své divadelní hře La bottega del café, která pozdvihla nadšení pro tento nový způsob trávení volného času. O kavárnách byly zmínky i v dobové literatuře, děj mnohých románových příběhů se odehrával v některých kavárnách slavných jmen, kupříkladu San Carlo v Turíně, Greco a Aragno v Římě, Michelangelo ve Florencii nebo Pedrocchi v Padově.

Poslední jmenovaná byla postavena prozíravým obchodníkem s limonádami Antoniem Pedrocchim, který jako jeden z mála neodmítal kavárny, ale naopak v nich viděl budoucnost a tak roku 1831 zrenovoval podnik svého otce a vznikla jedna z nejkrásnějších kaváren v Itálii. Je zcela namístě říci, že bez kaváren by bylo chudší naše i světové dramatické a literární umění. Z našich autorů, kteří psali o kávě, musíme připomenout Boženu Němcovou i bratry Mrštíky. Příjemné prvorepublikové kavárenské prostředí popisoval i Zdeněk Jirotka ve svém románu Saturnin. Pod vlivem kávy tvořil Honoré de Balzac, o němž se říká, že tomuto nápoji zcela propadl a že při své tvorbě vypil až 30 šálků denně.

V kavárenských prostorách Grand Café v Paříži měli premiéru svého prvního filmu bratři Lumiérové. Promítání filmů se pak stalo další atrakcí, která lákala k návštěvám kaváren. Velkými příznivci kávy byli i hudební skladatelé například Ludwig van Beethoven a Johann Sebastian Bach, který na oslavu kávy složil dokonce "Kávovou kantátu“, ta se hrála jako muzikálové představení a to umožnilo vybírat majitelům kaváren vstupné. V kavárnách se často hrály muzikály složené úspěšnými hudebníky a skladateli a jejich význam byl dvojí.

Dostávaly do povědomí lidí kávu a zároveň vstupné zajišťovalo kavárnám zisk. V kavárnách se také zpívalo, nejprve vystupovali zpěváci samostatně, později s malými orchestry. Jistý druh umění a tím byl kabaret se objevil v rakouských a německých kavárnách na počátku dvacátého století. V pozdějších dobách, kdy byl na vzestupu fašizmus, měla kabaretní vystoupení satirický podtext a byla reakcí na politickou situaci. Po zavedení cenzury byla jejich činnost v kavárnách zakázána.

Způsobů jak vyrobit palivo je mnoho, ale určitě Vás překvapí poslední novinka, kterou by měla být možnost výroby biopaliv ze spařené kávy. Váš oblíbený barista si tak možná zanedlouho začne přivydělávat výrobou bionafty. Zní to šíleně? Možná, ale skupina vědců z University of Nevada chce opravdu palivo z kávy vyrábět.

Přemýšleli jste někdy o tom, co se děje se spařenou kávou, která posloužila jako surovina pro přípravu vašeho espresa? Většinou končí v odpadcích, americký řetězec Starbucks však spařenou kávu prodává ve své domovině jako hnojivo. Skupina vědců z University of Nevada v Renu ale našla pro již použitou kávu další způsob využití. Podle všeho se z ní dá vyrábět palivo.

Vědci ze statistik odvodili, že na světě se ročně vyprodukuje a spotřebuje 7,2 milionu tun kávy, což by prý mělo stačit na výrobu 1,287 miliardy litrů biopaliva.

Spařená káva totiž obsahuje asi 11–20 % silic. Tým vědců tvrdí, že většina z těchto éterických olejů (10–15 % z celkové hmotnosti kávy) se dá z kávy extrahovat a použít k následné transesterifikaci. Zbylý pevný odpad se navíc dá nadále použít jako hnojivo, základ k výrobě etanolu nebo se z něj dají vyrábět palivové brikety.

Bionafta z kávy se vyrábí tak, že se nejprve použitá káva suší při 50 °C, čímž se zbaví asi 50 % své hmotnosti. K následné extrakci olejnatých složek se jako rozpouštědlo používá hexan. Tím vznikne vlastně jakási surová ropa, z níž se nechají vysrážet volné mastné kyseliny, které jsou následně odstraněny odstředěním. Zbytek je již čisté použitelné palivo.

Podle autorů tohoto postupu je takto vyrobená bionafta kvalitnější a především stabilnější než bionafta vyráběná dnes běžným způsobem. Důvodem je vysoký obsah antioxidantů, které zabraňují procesu rozpadu.

Vědci hodlají během následujících šesti až dvanácti měsíců vyvinout a postavit malou experimentální výrobní linku. Pokud se ta osvědčí, je opravdu možné, že budou použitou kávu od kavárníků vykupovat výrobci biopaliv. Takže do budoucna můžeme počítat s tím, že káva, kterou právě pijete skončí zanedlouho i v motoru vašeho vozu.

Základ úspěchu systému LAVAZZA BLUE byl položen v roce 1989, kdy společnost LUIGI LAVAZZA S.p.A představuje svůj první stroj Espreso Point. Jeho jednotlivé servírovací kapsle – perfektní pro přípravu kávy – přinesly vyšší kvalitu espressa celému světu. Jeho ostrý design Pininfarina a kompaktní velikost, která se přizpůsobí jakémukoliv prostoru, zpečetil jeho mezinárodní úspěch.

V roce 2004 LUIGI LAVAZZA S.p.A , uvádí novou, zcela unikátní řadu BLUE – Best Lavazza Ultimate Espreso. Lavazza již více jak 100 let pracuje na nejkvalitnější přípravě espressa. Díky technologii kapslí nyní připravíte perfektní espresso nebo cappuccino klidně i v pohodlí domova nebo kanceláře. I proto si systém LAVAZZA BLUE našel své uplatnění v malých kavárnách, barech, kancelářích, domácnostech, stejně jako na letištích, nádražích, metrech, atd.

LAVAZZA BLUE znamená snadnou a bezproblémovou přípravu skutečného espressa LAVAZZA ze speciálních kapslí, které zaručují maximální aroma a čerstvost kávy LAVAZZA. Díky patentovanému způsobu přípravy a těch nejlepších směsí kávy LAVAZZA dosáhnete vždy špičkového výsledku – plné kávy s hustou, bohatou pěnou a silným aroma. Espresso LAVAZZA BLUE je připraveno odhalit Vám svět chutí. Objevte všechny výhody LAVAZZA BLUE.

Elegantní design Pininfarina, moderní technologie, výjimečná kvalita a snadná příprava. To byl klíč k úspěchu LAVAZZA BLUE. I proto si systém LAVAZZA BLUE našel své uplatnění v malých kavárnách, barech, kancelářích, domácnostech, stejně jako na letištích, nádražích, metrech, atd. Skvělý systém pro přípravu kávy v provozech, kde je menší spotřeba kávy. Navíc je jen malá náročnost při pořízení technologií.

LAVAZZA BLUE znamená snadnou a bezproblémovou přípravu skutečného espressa LAVAZZA ze speciálních kapslí, které zaručují maximální aroma a čerstvost kávy LAVAZZA. Díky patentovanému způsobu přípravy a těch nejlepších směsí kávy LAVAZZA dosáhnete vždy špičkového výsledku – plné kávy s hustou, bohatou pěnou a silným aroma.

Rozsah kapslí je z mnoha druhů, která splňuje potřeby jakéhokoli typu zákazníka. Z těch nejlepší zrn Arabica je složena kávová směs, které pochází z různých míst, nebo z jedné vybrané směsi. Na vysoký charakter vůně a výrazný chuťový rys má vliv zlepšení konečného výsledku každého zrnka, který určitě ocení každý labužník kávy. Espresso LAVAZZA BLUE je připraveno odhalit Vám svět chutí. Objevte všechny výhody LAVAZZA BLUE.

V posledních letech se pod tíhou argumentů hroutí vžité názory na pití kávy jak domeček z karet. Není to tak dávno, co padl mýtus o tom, že pití kávy je škodlivé a že pijáci kávy častěji trpí reumatoidní artritidou. Za prokázané lze také považovat i to, že pití kávy snižuje riziko vzniku cukrovky. Kofein nám snižuje riziko vzniku diabetes 2. typu až o polovinu. Nezávisle na sobě se na tom shodli hned dva výzkumné týmy, jeden z Dánska a druhý z Ameriky. Zjistili, že u mužů, kteří denně pijí dávku převyšující 6 šálků kofeinové kávy, se vyskytl pouze poloviční počet případů onemocnění cukrovkou než u jejich vrstevníků, kteří kávu nekonzumovali. U žen, které pily kávu, kleslo zmíněné riziko onemocnění cukrovkou o 30%.

Šálek kávy – nový trik reklamních manažerů. Vedle zmíněných poznatků, stojí za pozornost i to, k čemu došli u protinožců. Australští výzkumníci v tomto týdnu zveřejnili, že po dávce kofeinu jsme schopni lépe vstřebávat přesvědčivé argumenty. Údajně je to tím, že kofein zlepšuje naší schopnost zpracovat vjemy a že nám celkově rozšiřuje záběr informací, které jsme v danou chvíli schopni vnímat a vyhodnocovat. Australany k těmto závěrům přivedly pokusy na lidech. Do pokusu si vybrali dobrovolníky, kteří kriticky smýšleli o legalizaci euthanasie a legalizaci potratů. Na pokusných osobách psychologové testovali posun v jejich názorech, když se je jali přesvědčovat ke změně jejich postoje pod působením kofeinu. V pokusu použili dávku kofeinu, která odpovídala dvěma šálkům kávy. Kontrolní skupina dostávala místo kofeinu placebo. Experiment ukázal, že pokud jsou argumenty dostatečně přesvědčivé, kofein zvyšuje počet osob, jež se podaří v jejich názorech zviklat a které nakonec přijmou předkládané argumenty a svůj názor změní. Svůj podíl na tom podle vědců má zmíněné vylepšení našich psychických schopností. Spoluautor studie Dr. Blake McKimmie vysvětluje výsledky studie zase tím, že kofein zvyšuje naší schopnost pečlivě zvážit obsah sdělení. Část přesvědčovacího úspěchu ale možná jde na vrub i tomu, že kofein nás uvádí do lepší nálady, a že pohoda nás vede častěji k souhlasnému stanovisku. Informace o vlivu kofeinu na lidskou psychiku ve smyslu snadnějšího přesvědčování zveřejnila na svých stránkách Qeenslandská universita. Podrobné informace se mají brzo objevit i v evropském vědeckém časopisu European Journal of Social Psychology. Zmíněné výsledky budou zajímavé pro reklamní manažery. Věda jim vlastně dala do ruky návod, jak mají účelně svoje snažení směrovat. Měli by se svojí návštěvou nebo reklamním spotem „trefit“ do doby, kdy je cílová skupina zvyklá konzumovat kávu.

Výzkum potvrdil, že pokud máme svůj šálek kávy, jsme mnohem manipulovatelnější. Ze studie ale také vyplývá, že pití velkého množství kávy může mít negativní efekt. Ten spočívá v tom, že jak jsme schopni zpracovat větší množství informací, tak nás také snadno upoutávají i vedlejší, z pohledu reklamy rušivé, vjemy. Hodně kávy nás navíc činí roztržitými. Pokud se budeme dívat na reklamu pod vlivem velké dávky kofeinu, může nás atraktivita osoby nabízející produkt uchvacovat více než vlastní nabízený produkt.

Kofein v mozku Pradeep Nathan je expert na chování mozku působící na Monash University. Tento vědecký pracovník z Melbourne vysvětluje účinek kofeinu v reklamě následovně. Kofein stimuluje centrální nervový systém prostřednictvím zvýšené produkce celé řady přenašečů nervových vzruchů (mediátorů). Tím se nám zlepšuje paměť, zvyšuje se naše pozornost. Lépe se nám po kofeinu soustředí a snadněji se tak vypořádáváme s nastalými problémy. Tím, jak se stáváme více vnímaví a jak se nám snadněji vybavují naše dřívější poznatky, stáváme se ve svých soudech pečlivější, jsme i zdvořilejší a laskavější. To všechno jsou prvky, které v reklamě hrají velký význam. Reklama je přece založena na principu zvýšení pozornosti a nejde v ní o nic jiného, než o snahu zaujmout tolik lidí, kolik jich v danou chvíli zaujmout lze. Kofein, jak se zdá, je k tomu ochoten se kdykoli propůjčit.

Opatrný skepticismus Geoff Kelly je výkonný pracovník Australské poradenské organizace, která radí vládním organizacím a korporacím jak získat lidi aby se patřičně chovali, nebo si určité produkty koupili. Názor tohoto špičkového manažéra je poněkud opatrnější. Podle něj existují různé úrovně přesvědčování, ale klíčem k úspěchu je podle něj jen pokud je cílené působení dlouhodobé. Z jeho slov lze ve věci využití kofeinu v reklamě cítit jistou dávku zdrženlivosti. Co vy na to? Doporučujeme dát si kávu a přečíst si tento článek jěště jednou a uvidíte.

Jste-li milovníci dobré kávy a neradi se necháváte odbývat kávou z prášku, jistě jste už slyšeli o čím dál známější metodě, jak uvařit prvotřídní kávu z kapslí. V Čechách jednoznačně mezi kapslovými kávovary vede kávovar od společnosti Lavazza Blue systém. Dalšími v řadě jsou například Nescafé s kapslemi Dolce Gusto. Proč tomu tak je a kde sehnat ty nejlevnější kapsle?

Kapsle Lavazza jsou oblíbené především pro svou výbornou chuť. Káva uvařená z těchto kapslí se totiž řadí mezi nejlepší kávy z běžných kávovarů vůbec. Navíc jsou kapsle dobře dostupné a nechávají prostor pro milovníky všech druhů lahodného moku. V nabídce je více než 15 druhů nápojů, kromě kávy v nabídce můžete najít i čokoládové nápoje pro děti nebo čajové kapsle Lavazza.

Dolce Gusto jsou na tom obdobně, ale jejich kvalita za kapslemi Lavzza zaostává a to i přesto, že systém je velmi podobný. Cena za balení kapslí se samozřejmě v obchodech liší, běžně lze jedno balení kapslí Lavazza zakoupit za cenu 900 Kč/ 100ks. Cenu také ovlivňuje druh nápoje, který si kupujete. Ceny kapslí Dolce Gusto seženete v cenách výrazně vyšších než u Lavazza kapslí. Běžné druhy kávy jako je Expresso, Mocha nebo Chappuccino seženete v obchodech za 129 Kč. Výhodné je si kapsle objednávat přes internet, kde na stejném balení můžete ušetřit i desítky korun. Navíc právě na internetu jsou časté akce na kapsle Dolce Gusto, které tak seženete za nejlevnější cenu.

Pokud se Vám cena za kapsle Dolce Gusto i tak zdá vysoká, vězte, že tak dobou kávu, jakou si z těchto kapslí připravíte, stojí za to. Lahodná chuť a příjemné aroma a nadýchaná pěna, to vše můžete okusit i Vy doma. Nepatrně lepší než kapslové systémy jsou systémy Lavazza.

Narazili jsme na velice zajímavý článek profesora Vladimíra Janíčka, který by tu pro přehlednost kávového trhu v ČR rozhodně neměl chybět. Je skvělým vodítkem pro ty z vás kteřé zajímá vývoj trhu skávou v ČR. Tedy: V předlistopadovém bývalém Československu bylo pražení a balení kávy výsadou státního podniku Balírny obchodu. Byl založen roku 1958 a působil do konce roku 1990. Měl devět závodů na území bývalého Československa, z nichž šest upravovalo dováženou zelenou kávu. Výhradním dovozcem kávy pro bývalé Československo byl s.p. Koospol. Dovoz v minulosti dosahoval 35 tisíc tun ročně. V současné době vlivem vstupu zahraničních firem objem dovozu realizovaného firmou Koospol řádově pokles, objem celkového dovozu však vzrostl. Vlivem stimulace poptávky se očekává dále rostoucí trend.

Všechny pražírny s.p. Balírny obchodu míchaly, pražily, balily a pod stejnými obchodními značkami distribuovaly ve svých oblastech v podstatě stále stejné směsi kávy. K 1.lednu 1991 podnik rozdělením na jednotlivé závody zanikl a o osamostatněné pražírny kávy se začaly zajímat zahraniční společnosti. V rámci privatizace získala většinový podíl v největší z nich – v jihlavské – firma Tchibo; rozestavěný nový provoz v Praze koupila společnost Douwe Egberts a ve Valašském Meziříčí zakotvila Kraft Jacobs Suchard. Jedinou významnější pražírnou v České republice bez zahraničního kapitálu zůstal bývalý závod Roudnice nad Labem, a.s. BASK a Balírny obchodu Praha.

O zbytek trhu se dělí několik malých soukromých pražičů, kteří se snaží soutěžit nižšími cenami. Protože však nakupují zelenou kávu v daleko menších množstvích než jejich velcí konkurenti, dosahují jich pouze nižší kvalitou směsí a používáním podstatně levnějších obalů a postupů balení (u velkých producentů kávy připadá na spotřební balení v průměru 20 % prodejní ceny).
Nelze jim proto předpovídat snadnou budoucnost, mohou být pouze doplňkem velkých.
Tchibo je německá rodinná firma s ústředím v Hamburku. Na trhu kávy v SRN zaujímá druhé místo. Její zvláštností je vlastní síť prodejen v centrech větších měst, ve kterých kombinuje prodej všech svých značkových druhů kávy v různém balení s nabídkou občerstvení a s velmi úzkým výběrem spotřebního zboží. Vedení firmy rychle odhadlo nové možnosti obchodu s kávou v postkomunis­tických zemích a v září 1991 založilo v Hamburku Tchibo International, spol. s.r.o. Jejím úkolem je budovat s dlouhodobou perspektivitou postavení společnosti. Konkrétními výsledky jsou dceřinná společnost Tchibo Praha, spol. s.r.o., Tchibo Budapest a Tchibo Warszava, s.z.o.o. (V důsledku rozdělení Československa též Tchibo Slovensko, spol. s.r.o.).

Významnou součástí činnosti firmy jsou služba pro gastronomii a velkospotřebitele : Café Service. Patří k nim především nabídka speciálně mleté kávy (pro kávovary) ve velkém balení, ale také kávovarů, filtrů do kávovarů, hygienicky baleného cukru a porcované smetany do kávy. Do bývalého Československa vstoupila Tchibo z velkých zahraničních výrobců kávy první. V dubnu 1991 byla založena Tchibo Praha, spol. s.r.o., a v červnu se objevily dva druhy její kávy na trhu. (Byly již praženy a baleny na základě kooperační smlouvy na strojních firmy Tchibo v Balírnách Jihlava). A firma Tchibo také jako první z velkovýrobců a distributorů kávy dala poznat, co je intenzivní reklama – zejména v televizi. Její nástup byl skutečně impozantní. Rozdíl v balení v prezentaci jejích výrobků oproti nenáročným postupům monopolních Balíren obchodu byl očividný a lákavý. Za půl roku od uvedení na trh byly prodány dva miliony kg kávy, tj. 20 milionů sáčků Tchibo Le Café. Tchibo se stala v roce 1991 nejznámější značkou v bývalém Československu.

Prvenství v příchodu však bylo vykoupeno nemalými potížemi. V roce 1991 v ČR totiž došlo k převratným změnám v maloobchodní síti a téměř k úplnému rozkladu státního velkoobchodu. Společnost Tchibo zde nenacházela spolehlivé velkoobchodní partnery a musela většinou jednat přímo s maloobchodníky, přičemž neplatící odběratelé nebyli vzácností. Větším prodejnám poskytovala zdarma prodejní gondoly a věže k vystavení své kávy, všem odběratelům pak propagační materiály a pořádala ochutnávkové akce v prodejnách.

V krátké době zavedlo do prodeje její kávu více než 20 tisíc obchodníků. Dnes již Tchibo spolupracuje s nově vytvořeným soukromým potravinářským velkoobchodem, má však také svou síť obchodních zástupců, své speciální prodejny s občerstvením a zvláštní nabídkou spotřebního zboží. Rozvíjí též služby restauracím a kavárnám Tchibo Café Service.

S výjimkou dovážené rozpustné kávy jsou všechny v ČR nyní nabízené druhy připravovány v a.s. Balírny Tchibo Jihlava.

Douwe Egberts patří k nejstarším značkám kávy v Evropě. Rodinnou firmu založil v roce 1753 holandský obchodník Egbert Douwes, který v malém obchodu v severoholandském městečku Jooure prodával kávu, čaj a tabák dovážené z Dálného Východu. Podnik vlastněný po sedm generací výhradně členy rodiny, se úspěšně rozvíjel v jednu z největších evropských pražíren kávy. K podstatnému růstu podniků došlo po 2.světové válce, kdy se vypracoval na největšího holandského vývozce kávy, čaje a tabáku. Jeho expanze na mezinárodních trzích dosáhla současné rozměry teprve po zakoupení firmy americkou společností Sara Lee/DA, kdy se dostala mezi čtyři největší producenty pražené kávy na světě.
Ročně zpracovává více než 200 tisíc tun zelené kávy, z toho 90 % na mletou kávu a zbytek na instantní kávu a kávový koncentrát, nebo jej nabízí jako praženou zrnkovou kávu.

Své kávové směsi přizpůsobuje Sara Lee/DA chuti místních zákazníků a prodává je v různých zemích pod rozličnými značkami.
Douwe Egberts v Nizozemsku, Belgii, Velké Británii a nyní i v ČR, Maison du Café ve Francii a Merlid v Dánsku. Instantní káva je nabízena pod značkami Moccona, Marcilla a D.E.Bonate.

Vedle pražení a obchodu s kávou, které jsou nejvýznamnější činností Sara Lee/DA, se společnost ještě zabývá prodejem, případně výrobou čaje, tabáku, nápojů a dalších potravin, ale také potřeb pro domácnost a osobní hygienu. Její roční obrat je odhadován zhruba na 4 mld. USD.
V roce 1992 zakoupila Sara Lee/DA Pražírny a balírny Praha, podnik s 200 zaměstnanci a obratem kolem 1,5 mld. Kč. Dostavěla a dovybavila rozestavěnou balírnu a pražírnu a zvýšila kvalitu úpravy kávy. A také o tom dala vědět spotřebitelské obci podobnou reklamní akcí jako Tchibo.

Podnik Balírny Douwe Egberts postupně zvyšuje svůj podíl na trhu kávy v České republice nabídkou druhů navazujících na tradiční místní směsi, má rovněž zvláštní službu pro gastronomické podniky.
Kraft Jacobs Suchard je ze zahraničních výrobců kávy v ČR zatím kapitálově nejsilnější. Vznikla v roce 1993 splynutím Kraft General Foods Europe a Jcobs Suchard. Nová společnost je evropskou jednotkou Kraft General Foods, což je druhý největší potravinářský komplex na světě a je součástí Philip Moris Companies Inc., což je vůbec největší společnost v oblasti baleného zboží. Ústředí firmy Kraft Jacobs Suchard je v Curychu, ale 78 výrobních zdrojů je v 17 evropských státech, nyní též v České republice (Jacobs Suchard Dadak, a.s.) a na Slovensku (Figaro, a.s.). Odhadovaný obrat firmy se pohyboval kolem 9 mld. USD, z toho připadalo na kávu 32 % , na cukrovinky 31 %, na sýry 14 % a ostatní 23 %.
V prodeji kávy je Kraft Jacobs Suchard na prvním místě v Německu, Rakousku, Dánsku, Francii a Švédsku, a na druhém místě Itálii, Velké Británii a v Řecku. Daleko nejsilnější postavení na trhu kávy zaujímá v Německu, kde prodává 33 % své celkové produkce. Na český trh vstoupila společnost (oproti Tchibo a Douwe Egberts) s určitým zpožděním, ale dá se očekávat, že se se svým současným postavením dlouho nespokojí. V létě 1993 získala v ČR ustavená spol. s.r.o. Kraft Jacobs Suchard Dadák, což je její společný podnik s restituenty pražírny kávy ve Valašském Meziříčí.

V ČR nyní připravuje a ze skladu ve Zlíně dodává pod značkou Jacobs řadu druhů své kávy a navíc pokračuje v nabídce tradičních druhů z meziříčské pražírny.

Spotřeba kávy ve světě a v ČR
Spotřeba kávy v ČR je ve srovnání se západoevropskými státy poměrně nízká, ve srovnání s ostatním světem však na tom je lépe. V přepočtu na ekvivalent zelené kávy to představuje průměrnou roční spotřebu na osobu přibližně 2,9 kg kávy, nejsou však vzaty v úvahu “turistické“ dovozy ani vývozy kávy. V současné době již káva dovezená českými turisty ze zahraničí nepředstavuje tak významný podíl na celkové spotřebě, jak před lety, kdy se podle střízlivých odhadů podílela až 20 % . Pokud by se připočetla spotřeba kávy rozpustné, dostala by se na úroveň přibližně 3 kg.

Graf Průměrná spotřeba kávy v letech 1970 – 1995 (v kg / osobu)

Pozn. : Údaje z let 1970 – 1990 jsou za Československo Pramen : ČSÚ

Konzumace kávy v ČR měla dlouhodobě vzestupný trend. Meziroční přírůstky spotřeby činily v posledních zhruba patnácti letech kolem 3 % . V polovině 60.let se v ČR spotřebovalo pouze 0,7 kg kávy na osobu (tj. stejně jako v roce 1937). O deset let později to bylo zhruba 1,4 kg, v roce 1980 již 1,8 kg, v polovině osmdesátých let 2,1 kg, a v roce 1990 dosáhla spotřeba výše 2,3 kg na osobu za rok za celou bývalou federaci (současný průměr spotřeby na osobu v ČR a v SR by činil zhruba 2,6 kg kávy za rok).

Světovými rekordmany ve spotřebě kávy jsou severské země. Finové podle údajů z počátku padesátých let spotřebují ročně 12,9 kg kávy na osobu za rok. Následuje Švédsko s 11,9 kg a Dánsko s 10,1 kg na osobu.
Z českých sousedů jsou největšími spotřebiteli Rakušané, kteří zkonzumují 10,4 kg kávy, v SRN je to 7,4 kg, v Maďarsku 3,5 kg, v Polsku 1,1 kg (vliv čaje), a na Slovensku přibližně 2 kg. Vysoká spotřeba je rovněž v zemích Beneluxu – v Nizozemí 10,3 kg a Belgii a Lucembursku 5,3 kg; ve Švýcarsku 8,2 kg. V ostatních západoevropských zemích se spotřeba pohybuje mezi 3 až 6 kg na osobu ročně (Itálie 5,1, Francie 5,5, Španělsko 4,2, Portugalsko 3,0, Řecko 3,8). Poměrně nízká je spotřeba ve Velké Británii – pouze 2,5 kg, což je opět dáno konkurencí čaje. Ve východní Evropě se zpravidla zkonzumuje méně než 1 kg kávy na osobu ročně. Největším konzumentem kávy, co do celkového množství, jsou USA, které dovážejí ročně kolem 25 % z celkového dovozu kávy. Jejich spotřeba na osobu však představuje pouze 4,6 kg ročně. USA jsou jednou z mála zemí, kde spotřeba kávy zaznamenává dlouhodobý pokles.

V produkčních zemích je spotřeba kávy kupodivu trvale na nízké úrovni, zpravidla nižší než v ČR. Ve většině afrických a asijských zemí je spotřeba zanedbatelná, poněkud výraznější je v Latinské Americe. V Brazílii se spotřebuje ročně na osobu přibližně stejné množství kávy jako v ČR.

Pokud jde o strukturu spotřeby, podíl rozpustné kávy v ČR je přibližně 3–5% z celkové spotřeby, což lze označit za slabší evropský průměr. Ve spotřebě rozpustné kávy vynikají Velká Británie (přes 90% z celkové spotřeby), Švýcarsko (30%), Španělsko (20%) a Francie (14%). Spotřeba rozpustné kávy v ostatních evropských zemích je nižší než 10%. Poměrně vysoký podíl rozpustné kávy na celkové spotřebě byl zaznamenán v posledních desetiletí v bývalém SSSR. Vysoký podíl rozpustné kávy na celkové spotřebě kávy je i v USA, Kanadě a v Japonsku. Poměrně špatně je na tom spotřeba kávy odkofeinované, v ČR činí méně než jedno procento z celkové spotřeby, zatímco v západní Evropě se pohybuje kolem 10 %.

Způsob přípravy kávy v ČR je společně s Polskem a Slovenskem považován za raritu. Český “turek“ je ve světě naprosto neobvyklý a s originálním způsobem přípravy turecké kávy má jen málo společného. Ostatní evropské země dávají přednost buď kávě překapávané či filtrované (sever a západ), nebo espressu (jih). Příprava kávy českým způsobem se ve světě používá pro účely degustací, neboť dává více vyniknout chuťovým a aromatickým vlastnostem kávy (negativním i pozitivním). Pro přípravu “turecké“ kávy ke konzumaci je proto zapotřebí používat skutečně kvalitních směsí.

Zatímco v 80. letech představoval 5–15% z celkového dovozu, nyní se odhaduje podíl robust kolem jedné třetiny. Zatímco severské státy robusty s výjimkou Dánska (18%) téměř nedovážejí, podíl robust v jižní Evropě, ve Velké Británii, Francii, Rakousku a Maďarsku se pohybuje mezi 40 až 60 %. V zemích Beneluxu je tento podíl přibližně stejný jako v ČR. Poměr mezi robustami a arabikami je dán jednak tradicí a chuťovými zvyklostmi, jednak způsobem přípravy kávy – espresso umožňuje vyšší podíl robusty.
Na českém trhu dnes působí několik desítek pražíren kávy. Největší tři pražírny, vesměs se zahraniční kapitálovou účastí, vyrábí kolem 80 % celkové české produkce pražené kávy v posledních letech. Tento stav připomíná situaci v některých jiných zemích, například v Belgii, která je počtem obyvatel srovnávána s Českou republikou (i když spotřeba kávy je vyšší), kde vedle sebe působí rovněž velké, střední a malé pražírny a všechny si najdou své zákazníky.

I přes růst cen spotřeby kávy v ČR stoupá. Český kávový svaz ve svém neoficiálním odhadu roku 1995 uvádí průměrnou spotřebu (v ekvivalentu zelené kávy) 3,1 kg na hlavu a rok. Je to o 0,8 kg více než v roce 1990.

Odborníci část přírůstku připisují na vrub rozdělení federace, na Slovensku je totiž konzumace nižší. Česká republika však v pití kávy zdaleka nevede v evropské tabulce. Prim drží severské státy, kdy se roční spotřeba pohybuje mezi 10 až 12 kg. Pozadu nejsou ani Němci a Rakušané, kteří spotřebují 7 až 8 kg na osobu. Experti však nezapomínají zdůraznit, že západní Evropa v daleko větší míře konzumuje překapávanou kávu a podstatně méně “turka“.
Zajímavé je, že nejvíce kávy se do ČR dováží z Kolumbie. Teprve po ní následuje Brazílie, Honduras, Uganda a Salvador. V ČR je nyní téměř 50 pražíren, plných 90 % trhu však mají pod kontrolou společnosti Douwe Egberts, Tchibo, Jacobs a BASK.

Roční spotřeba kávy je v západní Evropě až čtyřikrát větší než v tuzemsku.
Na domácím trhu kávy, za kterou lidé loni utratili pět a půl miliardy korun, bojují firmy především mohutnou reklamou. Jde o vzácně stabilní trh se třemi zhruba stejně silnými partnery, kteří nevedou vražednou cenovou válku. Každý z nich je přitom podle statistik silný v regionu, kde má svou pražírnu a balírnu – Tchibo v Jihlavě a na jižní Moravě, Kraft Jacobs Suchard ve Valašském Meziříčí a na severní Moravě a Balírny Douwe Egberts v Praze a ve středních Čechách. Dva z nich přitom vsadili na strategii národních značek, kdy Kraft Jacobs Suchard prodává kávu Jacobs a Dadák, firma Tchibo zavedla Jihlavanku. Obě národní značky sázející na tradici se na prodejích firem podílejí ze šedesáti procent.
Za třemi mezinárodními giganty se s velkým odstupem drží především Balírny obchodu Praha a roudnická firma Bask. Naopak zcela propadla společnost Melitta, která vsadila na filtrovanou kávu, a zatím se příliš neprosadil ani Julius Meinl či Eduscho, které je dnes v rukou Tchiba.

Autor: Doc.Ing.Vladimír Jeníček, DrSc., ČZU – ITSZ