Tradice vídeňské kávy
Legendární vídeňské kavárny fungují už více než 300 let a je jich ve Vídni podle spolkové hospodářské komory více než 2690. Můžete zde stejně jako za časů císaře pána trávit celé hodiny u Melange (francouzský název, který převzala rakouská němčina k označení kávy s mlékem) nebo grosser Brauner a číst si při tom noviny či rozprávět se spolustolovníky. Káva se tu po staletí servíruje na malém podnose a vždy se sklenkou vody.
. Jedna z nejznámějších kaváren, Café Hawelka v uličce nedaleko pěší zóny, jejíž vybavení je stejné jako před sto lety, je stále plná. Lidé si tu podle jednoho ze stálých zákazníků vychutnávají atmosféru starých časů.
V pološeru malé místnosti s bizarními dřevěnými židlemi a maličkými kulatými stolky přispívá nedostatek prostoru ke zrodu konverzace mezi lidmi, kteří se neznají. V minulém století se tu setkávali slavní rakouští umělci a filozofovali tu nebo si tu zkrátka jen pěkně společně poseděli.
\„Je to tak trochu jako ve vlastním salonu,\“ vysvětluje Amir, vnuk sedmadevadesátiletého Leopolda Hawelky, zakladatele kavárny zakoupené v roce 1936 a znovuotevřené v roce 1945, který dosud téměř denně zdraví u vchodu své zákazníky.
\„Turisté nepřijíždějí do Vídně, aby si zašli ke Starbucks, chtějí se podívat do pravé, typické vídeňské kavárny,\“ zdůrazňuje a ukazuje na staré plakáty na zdech.
\„Nábytek a zařízení jsou starší než sto let, jako můj dědeček, jemuž brzy bude také sto let,\“ říká Amir s úsměvem.
Podle vídeňské legendy kávu jako nápoj, v Evropě prý do té doby neznámý, objevili Vídeňáci v roce 1683 po stažení osmanských jednotek, které po sobě zanechaly mnoho pytlů se zelenými zrnky. Jeden Vídeňan je dal upražit a pak je zkusil hodit do vařící vody. Příliš hořký nápoj ještě potřeboval vylepšit cukrem, aby si ho nakonec místní obyvatelstvo oblíbilo a od té doby si denně pochutnávalo na desítkách jeho podob.
A jestliže podniky Starbucks nabízejí zdarma bezdrátový internet a New York Cheesecake (tvarohový koláč), v Café Schwarzenberg se pyšní svým denním výběrem z mezinárodního tisku, který poskytují zákazníkům zdarma s Gugelhupfem (bábovkou) a dalšími vídeňskými sladkostmi dle denní nabídky.
\„Tradiční kavárníci už podniky Starbucks tolik neočerňují jako dříve, zjistili, že to nejsou tak špatní Američané, jak si mysleli,\“ tvrdí Lischka.
\„Ale je to dobrý námět ke konverzaci a pro kavárnu jsou diskuse to nejdůležitější,\“ zdůrazňuje Leopold Hawelka.